Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Odhaleno velkolepé halo kolem spirálních galaxií

Odhaleno velkolepé halo kolem spirálních galaxií

Kompozitní snímek spirální galaxie pozorované z boku s halo v oboru rádiového záření.
Autor: Jayanne English (U. Manitoba), with support from Judith Irwin and Theresa Wiegert (Queen’s U.) for t

Výzkum spirálních galaxií pozorovaných „z boku“ odhalil, že tzv. halo kosmického záření a magnetických polí nad a pod galaktickými disky jsou mnohem četnější, než se astronomové doposud domnívali.

Mezinárodní tým astronomů využil radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) ke studiu 35 spirálních galaxií natočených k nám bokem, nacházejících se ve vzdálenostech v rozsahu 11 až 137 miliónů světelných roků od Země. Výzkum využil výhod a schopností radioteleskopu VLA po desetiletí probíhajícím vylepšování zařízení, který byl zaměřen na detekci rádiové emise mnohonásobně slabší, než dovolovaly dosavadní možnosti.

Doposud jsme věděli, že taková halo existují, avšak použití výkonného a zdokonaleného radioteleskopu VLA a veškerých schopností některých pokročilých technik zpracování obrazu jsme zjistili, že takováto halo jsou mnohem četnější mezi spirálními galaxiemi, než jsme si doposud uvědomovali,“ říká Judith Irwin, vedoucí projektu z Queen's University, Kanada.

Spirální galaxie, které jsou podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, obsahují většinou obrovské množství hvězd, plynů a prachu v plochém rotujícím disku se spirálními rameny. Většina světla a rádiového záření pozorovaného pomocí dalekohledů či radioteleskopů přichází právě z objektů tohoto disku. Výzkum prostředí nad a pod rovinou těchto disků je velmi obtížný.

„Studium těchto halo prostřednictvím radioteleskopů nám může poskytnout cenné informace o širokém rozsahu tohoto fenoménu, včetně rychlosti vzniku hvězd uvnitř disku, větru z expandujících hvězd a charakteru a původu magnetických polí těchto galaxií,“ dodává Theresa Wiegert, rovněž z Queen's University, hlavní autorka článku popisujícího objev, který byl publikován v časopise Astronomical Journal. Článek poskytuje první analýzy dat ze studia 35 galaxií.

Aby spatřili, jak rozsáhlé je „typické“ halo, změřili astronomové jejich obrazy u 30 galaxií stejného průměru. Poté další autorka Jayanne English z University of Manitoba, Kanada, tato měření zkombinovala do jediného snímku. Výsledkem je, jak říká Judith Irwin, „velkolepý obraz ukazující, že kosmické záření a magnetická pole nejenže prostupují samotným galaktickým diskem, ale sahají daleko nad a pod jeho rovinu.“

Kombinovaný snímek, vytvořený vědci, potvrzuje předpověď takového halo z roku 1961.

Společně s článkem o jejich objevu astronomové také zhotovili první várku specializovaných VLA snímků, které jsou dostupné i pro jiné vědce. V dřívějších publikacích vědecký tým popsal detaily jejich projektu a jeho hlavní cíle. Tým astronomů dokončil sérii pozorování VLA a jejich poslední článek obsahuje analýzu první sady fotografií. Nyní se zabývají analýzou další sady dat. Tyto nové snímky budou rovněž volně přístupné ostatním vědcům, až budou publikovány závěry pozdějších analýz.

Závěry z tohoto průzkumu pomohou zodpovědět mnoho doposud  nevyřešených otázek o vývoji galaxií a vzniku hvězd,“ říká Marita Krause z Max-Planck Institute for Radioastronomy, Bonn, SRN.

Popis obrázku: Kompozitní snímek spirální galaxie pozorované z boku s halo v oboru rádiového záření vytvářeného rychle se pohybujícími částicemi v galaktickém magnetickém poli. Na tomto velkém obrázku je šedomodrá oblast vytvořená jako jeden snímek složením rádiových halo u 30 různých galaxií, jak byly pozorovány pomocí radioteleskopu Very Large Array (VLA). Uprostřed obrázku je vložená fotografie galaxie NGC 5775 ve viditelném světle, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Snímek ve viditelném světle ukazuje pouze vnitřní část galaxie s hvězdotvornou oblastí, vnější oblasti horizontálně pronikají do prostředí rádiového halo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Very large array, Spirální galaxie, Galaktické halo


21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »