Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Okamžiky hvězdné slávy
Jiří Srba Vytisknout článek

Okamžiky hvězdné slávy

Mladá hvězda HD 97300 s reflexní mlhovinou IC 2631
Autor: ESO

Na novém snímku, který byl pořízen na observatoři La Silla v Chile, osvětluje nově zformovaná hvězda mlhovinu ve svém okolí. Částice kosmického prachu v mohutném oblaku obklopujícím hvězdu HD 97300 rozptylují její záření podobně, jako mlha rozptyluje paprsky reflektorů automobilu, a vytvářejí reflexní mlhovinu IC 2631. Hvězda HD 97300 je sice v současnosti dominantním zdrojem světla v oblasti, ale množství prachu, díky kterému je stálice nepřehlédnutelná, je příslibem zrodu dalších hvězd, které ji mohou v budoucnu zastínit.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 05/2016

Zářící oblast zachycená na tomto snímku pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m je reflexní mlhovina (reflection nebula) nesoucí označení IC 2631. Oblaky kosmického prachu odrážejí světlo nedaleké hvězdy a vytvářejí působivou světelnou show. Mlhovina IC 2631 je nejjasnějším objektem svého druhu patřícím do komplexu mlhovin v souhvězdí Chameleona (Chamaeleon Complex), což je rozsáhlá oblast oblaků plynu a prachu, ve kterých je ukryta celá řada mladých i stále se tvořících hvězd. Celý komplex se nachází ve vzdálenosti asi 500 světelných let od nás a na obloze jej (jak už název napovídá) najdeme v jižním souhvězdí Chameleona.

Mlhovinu IC 2631 ozařuje jedna z nejmladších, nejhmotnějších a nejjasnějších hvězd v okolí – HD 97300. Celá oblast je však doslova naplněna hmotou pro tvorbu nových hvězd, což je dobře patrné i na snímku: nad a pod reflexní mlhovinou IC 2631 můžete spatřit celou řadu temných mlhovin. Hmota v podobě plynu a prachu je v těchto oblacích již tak hustá, že úplně zabraňuje průchodu světla hvězd ležících v pozadí. 

Přes současnou dominanci je třeba význam hvězdy HD 97300 vnímat v souvislostech. Jedná se hvězdu typu T Tauri, tedy jedno z nejmladších pozorovatelných stádií vývoje relativně malé hvězdy. Jak tyto stálice dospívají, ztratí část hmoty a zmenší se. Ale během vývojové fáze T Tauri je hvězda stále ještě poměrně velká. Na střední velikost, kterou si následně uchová po miliardy let svého dalšího vývoje na hlavní posloupnosti, se smrští až později.

Tyto mladé hvězdy již mají podobnou povrchovou teplotu, jakou budou mít v dospělosti, a jelikož během fáze T Tauri jsou v podstatě jen mohutnějšími verzemi svých starších protějšků, vypadají v této mladistvé přerostlé variantě jasnější než v dospělosti. Ve svých jádrech ještě nezažehly termojadernou reakci přeměny vodíku na hélium, jak je běžné u hvězd hlavní posloupnosti, ale teplo vyrábějí na základě gravitačního smršťování plynu.    

Reflexní mlhovina, jako je například HD 97300, pouze odráží a rozptyluje záření hvězdy zpět do vesmíru. Elektromagnetické záření z vyšší energií, jako například ultrafialové paprsky emitované mladými hmotnými horkými hvězdami, může ionizovat okolní plyn a přinutit ho zářit. Emisní mlhoviny (emission nebulae) jsou proto známkou přítomnosti hmotnějších hvězd schopných uvolňovat větší množství energie a v této fázi vývoje jsou tak pozorovatelné na vzdálenost tisíců světelných let. HD 97300 ale takto hmotná není a okamžiky její hvězdné slávy rozhodně nebudou trvat věčně.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1605



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: IC 2631, T Tauri stars, Reflexní mlhovina


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »