Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Planety bez slunce zrozené?

Planety bez slunce zrozené?

Mezihvězdná zárodečná oblaka hmoty, ze kterých vznikají osamělé exoplanety Autor: Chalmers University of Technology
Mezihvězdná zárodečná oblaka hmoty, ze kterých vznikají osamělé exoplanety
Autor: Chalmers University of Technology
Drobná, zakulacená a chladná oblaka nalezená ve vesmíru mají všechny správné charakteristiky pro vznik planet bez mateřské hvězdy. Nová pozorování uskutečněná pomocí dalekohledu na Chalmers University of Technology ukazují, že ne všechny volně putující planety musely být vyhozeny z existujících planetárních soustav. Mohly se rovněž zrodit jako samostatná tělesa.

Z nedávných výzkumů vyplynulo, že v naší Galaxii může existovat více než 200 miliard samostatně putujících planet. Až dosud se astronomové domnívali, že takovéto „tulácké“ planety, které nekrouží kolem žádné hvězdy, ale volně putují napříč Galaxií, musely být vymrštěny z existujících planetárních soustav.

Nová pozorování velmi malých tmavých mezihvězdných oblaků poukázala na další možnost: samostatně putující planety již vznikly jako samostatná tělesa.

Skupina astronomů ze Švédska a Finska použila několik dalekohledů k pozorování mlhoviny Roseta (Rosette Nebula) – rozsáhlého oblaku plynů a prachu – která se nachází v souhvězdí Jednorožce a od Země je vzdálená 4600 světelných roků.

Pozorování byla uskutečněna například pomocí švédského radioteleskopu o průměru 20 metrů na Onsala Space Observatory, pomocí submilimetrového dalekohledu APEX v Chile a rovněž v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu New Technology Telescope (NTT) na Evropské jižní observatoři ESO v Chile (La Silla Observatory).

„Mlhovina Roseta je domovem pro více než stovku těchto malých plynných oblaků – malých globulí (globulettes),“ říká Gösta Gahm, hlavní autor projektu ze Stockholm University.

„Jedná se o velmi malé útvary, každý má průměr 50krát menší než vzdálenost mezi Sluncem a Neptunem. Dříve jsme byli schopni pouze odhadnout, že většina z nich má planetární hmotnost (menší než 13 hmotností planety Jupiter). Nyní máme mnohem více spolehlivých měření hmotnosti a hustoty velkého počtu těchto objektů a jsme rovněž schopni velmi přesně změřit, jak rychle se pohybují vůči okolnímu prostředí,“ dodává Gösta Gahm.

Mezihvězdná zárodečná oblaka hmoty v mlhovina Roseta, ze kterých vznikají osamělé exoplanety Autor: Chalmers University of Technology
Mezihvězdná zárodečná oblaka hmoty v mlhovina Roseta, ze kterých vznikají osamělé exoplanety
Autor: Chalmers University of Technology
„Zjistili jsme, že tyto malé globule jsou velmi husté a kompaktní a že většina z nich má velmi husté jádro. Z toho vyplývá, že se budou smršťovat vlastní vahou a vytvoří osamělou planetu. Ty nejhmotnější se mohou narodit jako tzv. hnědí trpaslíci,“ říká Carina Persson, členka vědeckého týmu, astronomka z Chalmers University of Technology.

Hnědí trpaslíci (občas označovaní jako nepovedené hvězdy) jsou vesmírná tělesa, jejichž hmotnosti leží v intervalu mezi hmotnostmi velkých planet a malých hvězd.

Studie ukázala, že malá oblaka se pohybují ven z mlhoviny Roseta vysokou rychlostí zhruba 80 000 kilometrů za hodinu.

„Domníváme se, že tato malá zakulacená oblaka vznikla rozpadem velkých a hustých plynných sloupů (pilířů), které byly vytvarovány intenzivním zářením mladých hvězd. Jejich pohyb z centra mlhoviny byl urychlen působením tlaku záření horkých hvězd v jejím středu,“ vysvětluje Minja Mäkelä, astronom na University of Helsinki.

Podle Gösta Gahma a jeho spolupracovníků tato malá temná mezihvězdná oblaka jsou ve skutečnosti vyvržena z mlhoviny Roseta. Během existence naší Galaxie milióny mlhovin, jako je Roseta, obrazně řečeno – vykvetly a uvadly. Ve všech takovýchto mlhovinách vzniklo velké množství globulí malých rozměrů.

„Je jich tam tak mnoho, že mohou být podstatným zdrojem volně putujících planet, z nichž některé byly objeveny v nedávné době,“ říká Gösta Gahm.

Astronomové již objevili 940 planet, které obíhají kolem jiných hvězd než Slunce, avšak volně putující planety také již byly pozorovány. Některé byly objeveny pomocí metody označované jako gravitační mikročočka, kdy se přítomná (nepozorovatelná) planeta projeví v případě, kdy přechází pro pozemského pozorovatele před vzdálenější hvězdou a krátkodobě zvýší její jasnost. Jedná se o efekt, který předpovídá již Einsteinova obecná teorie relativity, podle které je světelný paprsek hvězdy zakřiven, když před ní přechází planeta – vzniká tzv. gravitační čočka. Astronomové očekávají, že počet osaměle putujících planet může v naší Galaxii dosáhnout čísla 200 miliard, což je téměř srovnatelné s počtem hvězd.

Zdroj: phys.org.news a www.chalmers.se
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »