Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pozitiva černých děr

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?

Výzkumníci předpokládají, že tyto větry pomáhají regulovat růst černých děr. Navíc pravděpodobně podporují vznik nových hvězd v centrech galaxií. Supermasivní černé díry, které nacházíme například v centrech aktivních galaxií, jsou notoricky známé jako "požírači" okolní hmoty. Jejich působení má však i své kladné stránky.

Materiál nahromaděný v akrečním disku nemusí být vždy pohlcen černou dírou. Magnetické pole v okolí černé díry vytváří silný vítr, který může z krečního disku odvát část materiálu do okolního prostoru. Tímto způsobem pomáhají černé díry rozšiřovat prvky nutné pro vznik života (v podobě jak jej známe) - vodík, uhlík, kyslík, železo.

Pomocí observaoře Chandra a XMM-Newton byly pozorovány kvasary APM 08279+5255 (Chandra) a PG1115+080 (Newton). Oba objekty pozorujeme zobrazené pomocí gravitační čočky - světlo vzdáleného zdroje je zesíleno velmi hmotným objektem mezi zdrojem a pozorovatelem. Tento přírodní dalekohled umožnil zkoumat jemné detaily v okolí černé díry a určit důležité vlastnosti - rychlost okolního materiálu a jeho vzdálenost od černé díry.

Pozorování potvrdila obsah uhlíku, kyslíku a železa v materiálu unášeném od černé díry do okolního mezihvězdného prostoru. Výtrysk se pohybuje ohromující rychlostí - 40% rychlosti světla.

Opět se tak potvrzuje, že nic není černobílé. Černé díry sice pohltí velké množství hmoty, ale díky mohutným výtryskům podporují vznik nových hvězd a planet. Tyto výtrysky slouží jako "startér" pro vznik nových hvězd a rošiřují životně důležité prvky - uhlík, kyslík a železo.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »