Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Prohlídka pokladnice přehlídkového dalekohledu
Jiří Srba Vytisknout článek

Prohlídka pokladnice přehlídkového dalekohledu

Mlhovina Laguna dalekohledem VST - eso1403 Autor: ESO/VPHAS+ team
Mlhovina Laguna dalekohledem VST - eso1403
Autor: ESO/VPHAS+ team
Mlhovina Laguna na snímku dalekohledu VST

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2014): Přehlídkový dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO Paranal v Chile pořídil detailní snímek mlhoviny Laguna. V tomto mohutném oblaku plynu a prachu vznikají hvězdokupy s intenzivně zářícími mladými hvězdami. Uvedený snímek představuje pouze drobný kousek oblohy snímaný v rámci jedné z jedenácti přehlídek oblohy, které v současnosti probíhají pomocí dalekohledů ESO. Tyto přehlídky společně vytvářejí rozsáhlý cenný archiv veřejně přístupných dat, který je k dispozici astronomické komunitě celého světa.

Mlhovina Laguna je působivý objekt, který se nachází asi 5000 světelných let od nás. Na obloze ji nalezneme v souhvězdí Střelce. Tento mohutný oblak plynu a prachu, známý také pod označením M 8, má průměr kolem 100 světelných let a v jeho nitru vznikají nové hvězdy [1]. Originál uvedeného snímku má na šířku 17 tisíc pixelů a pochází z dalekohledu VST (VLT Survey Telescope), jednoho z přehlídkových teleskopů pracujících na observatoři ESO/Paranal v Chile. Zvětšovatelná verze snímku umožňuje nahlédnout do všech zákoutí tohoto fascinujícího objektu. 

Dalekohled VST se na mlhovinu Laguna nezaměřil cíleně. Pole, ve kterém se objekt nachází, je zařazeno do rozsáhle přehlídky VPHAS+, která pokrývá značnou část Mléčné dráhy. VPHAS+ je však pouze jednou ze tří obrazových přehlídek oblohy ve viditelném světle, která využívá služeb dalekohledu VST. Další přehlídky v infračerveném oboru spektra provádí dalekohled VISTA.

Přehlídky přinášejí odpovědi na mnohé důležité otázky současné astronomie a astrofyziky. Ať již jde o povahu temné energie, hledání kvasarů v raném vesmíru, zkoumání struktury Mléčné dráhy, hledání neobvyklých a skrytých objektů, detailní studium sousední galaxie Velkého Magellanova oblaku a mnohé další. V minulosti se ukázalo, že právě takovéto přehlídky často odhalí neočekávané objekty i efekty a tato překvapení jsou velmi důležitá pro pokrok astronomického výzkumu.

Společně s devíti přehlídkovými projekty prováděnými pomocí dalekohledů VISTA a VST probíhají s použitím dalekohledů ESO ještě další dvě přehlídky. Gaia-ESO survey využívá dalekohled VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal k mapování vlastností více než 100 tisíc hvězd v naší Galaxii. Přehlídka PESSTO slouží k následnému pozorování přechodných jevů, jako jsou například supernovy. K tomuto účelu využívá dalekohled NTT (New Technology Telescope) na observatoři La Silla [2]

Některé ze jmenovaných přehlídek pracují od roku 2010, jiné zahájily svůj program zcela nedávno. Všechna data však budou nyní zveřejněna a budou přístupná astronomům na celém světě prostřednictvím archivů ESO [3].

Přestože tyto projekty stále probíhají, již nyní astronomům umožňují učinit řadu nových objevů. Jen pro zajímavost několik výsledků: objev nových hvězdokup v datech VVV (eso1128, eso1141), nejlepší mapa centrální části Galaxie (eso1242, eso1339), velmi hluboký snímek oblohy v infračerveném světle (eso1213) a zcela nedávno objev několika extrémně vzdálených kvasarů (VISTA VIKING survey).

Veřejné přehlídky ESO budou pokračovat i v následujících letech a jejich vědecký přínos bude patrný po několik příštích desetiletí.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] ESO publikovala v minulosti řadu působivých snímků tohoto objektu – zmínit je potřeba především 370megapixelový záběr, který vznikl jako součást projektu GigaGalaxy Zoom (eso0936). Zároveň poskytla i úplně jiný pohled pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) v rámci přehlídky VVV, který odhalil tajemství mlhoviny Laguna v oboru infračerveného záření (eso1101).

[2] Další informace o všech jedenácti probíhajících přehlídkách jsou k dispozici zde a detailní popis jejich současného stavu včetně speciální sekce věnované výsledkům byl zveřejněn v posledním vydání ESO Messenger.

[3] Přehled zveřejněných dat ze všech jedenácti přehlídek ESO.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1403. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »