Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

m42_hso.jpg
CCD snímek velké mlhoviny v souhvězdí Orion je asi nejfotografovanější mlhovinou oblohy. Je to velice jasná asi 1 600 světelných let vzdálená mlhovina viditelná dobře pouhým okem a ještě lépe v malém triedru. Pro astronomy a hlavně pro astrofotografy je to možná první fotografovaný objekt v jejich kariéře.

compare_m42_a.jpg
Minulý rok jsem se pokusil o klasickou fotografii CCD kamerou (horní snímek). Obrázek je složenina mnoha snímků pořízených přes několik druhů filtrů s výsledným složením do jednoho cílového. Tato fotografie byla pořízena metodou HaLRGB, přičemž filtr Ha je úzkopásmový filtr s pološířkou 4,5nm, propouštějící vlnovou délku 656,3nm. Filtr L je "čistý" filtr propouštějící celou viditelnou část spektra a filtry RGB (červený, zelený a modrý) se používají pro získání barevné informace. Výsledný obraz v podstatě odpovídá přírodním barvám.

Trochu jiná metoda je použití úzkopásmových filtrů Ha, SII a OIII. Tyto vysoce speciální filtry propouštějí jen velmi úzké pásmo (4,5nm). Filtr Ha propouští spektrální čáru vodíku emitovanou na vlnové délce 656,3nm, SII spektrální čáru síry s emitovanou vlnovou délkou 672,4nm a OIII propouští spektrální čáru ionizovaného kyslíku s emitovanou vlnovou délkou 500,7nm. Fotografuje se metodou RGB a výsledný obraz neodpovídá přirozeným barvám, protože pořízené snímky jsou přiřazeny kanálům RGB. Výhodou použití filtrů je to, že lze fotografovat v místech s velkým světelným znečištěním. Bohužel nevýhodou je fotografování pouze těch objektů, ve kterých je zastoupen mezihvězdný plyn a prach. To jsou vlastně pouze mlhoviny. Z praktického hlediska jsou značné problémy se zaostřením a s délkou expozic. Ron Wodaski v jedné ze svých knih píše, cituji "…pokud uvažujeme o délce expozic pro úzkopásmové filtry, pak mluvíme o hodinách ne o minutách, ale spíše o dnech než o hodinách." Na přiloženém snímku vidíte srovnání obou metod fotografování. Dolní snímek pořízený přes úzkopásmové filtry je pouze prvním světlem a tomu i odpovídá expozice a výsledek. Výběr mlhoviny M42 byl záměrný, protože jak jsem již zmínil, je tento objekt velice jasný a tak lze poměrně snadno pořídit první světlo bez větších problémů.

Oba snímky byly pořízeny CCD kamerou ST-2000XM SBIG a dalekohledem 106/f5. Jen pro Vaší představu, první snímek byl pořízen na relativně temné obloze východního obzoru a druhý snímek na značně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) více než čtyřicet let. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. Jeho velkou vášní je astrofotografie a stavby robotických astronomických observatoří. Na střeše svého domu instaloval malou robotickou observatoř, která je řízena průmyslovým řídícím systémem a je jakousi koncepční předlohou pro profesionální řízení velkých observatoří. Pracuje ve firmě ProjectSoft HK a.s. (www.projectsoft.cz), která se mimo jiné specializuje na robotizace a rekonstrukce řídících systémů pro observatoře po celém světě. Je také „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Jupiterem

Další informace »