Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Radioastronomičtí proutkaři objevili vodu v okolí vzdáleného kvasaru
Petr Kubala Vytisknout článek

Radioastronomičtí proutkaři objevili vodu v okolí vzdáleného kvasaru

Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.
Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.
Astronomové z německého Max-Planck-Institut für Radioastronomie využili stometrový radioteleskop Effelsberg k detekci doposud nejvzdálenější molekuly vody ve vesmíru. Voda byla odhalena u kvasaru MG J0414+0534 ve vzdálenosti více jak 11 miliard světelných let.

Podle rudého posuvu se podařilo zjistit, že světlo z kvasaru MG J0414+0534 se vydalo na svou pouť před 11,1 miliardami lety. V té době měl vesmír jen pětinu svého současného stáří. Vodní pára byla detekována v oblacích prachu a plynu, které jsou krmivem pro černou díru v centru velmi vzdáleného kvasaru. Objev byl později potvrzen i pozorováním na dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře v Chile.

Detekce vody v tak velké vzdálenosti od Země byla možná jen s využití principu gravitační čočky. Jedna z galaxií zafungovala jako čočka a svou gravitací zakřivila paprsky světla vzdáleného kvasaru. Světlo kvasaru bylo nejen zesíleno, ale objekt se díky tomu zobrazil hned 4x. Astronomové kvasar pozorovali radioteleskopem nepřetržitě po dobu 14 hodin. Kdyby ale nebylo čočkující galaxie, museli by pozorovat nepřetržitě déle než jeden a půl roku!

Objev potvrzuje předcházející domněnky o výskytu molekul vody již v poměrně mladém vesmíru, v tomto případě asi 2,5 miliardy let po Velkém třesku. Konec konců, voda není zase nic tak výjimečného. Skládá se jak známo z vodíku a kyslíku. Vodík je přitom ve vesmíru nejhojnější. Kyslíku je sice procentuálně mnohem méně, ale i tak dost.

Voda byla zaznamenána ve formě tzv. maseru. Ten je principiálně podobný laseru, ale v oblasti mikrovlnného záření. Takovéto masery ale nemají původ přímo v disku velmi horkého prachu a plynu, nacházejícího se v okolí supermasivních černých děr, ale v jetech. Tedy v materiálu, který vymrštila černá díra svou gravitací ven značně velkou rychlostí.

Dosavadní vzdálenostní rekord držela emisní galaxie 3C 403, vzdálená asi 7,4 miliard světelných let, ve které byly molekuly vody objeveny v roce 2003.

Zdroj:


Seriál Exoplanety
Seriál "Exoplanety": od prosince 2008 do listopadu 2009 na astro.cz






O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »