Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Radioastronomičtí proutkaři objevili vodu v okolí vzdáleného kvasaru
Petr Kubala Vytisknout článek

Radioastronomičtí proutkaři objevili vodu v okolí vzdáleného kvasaru

Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.
Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.
Astronomové z německého Max-Planck-Institut für Radioastronomie využili stometrový radioteleskop Effelsberg k detekci doposud nejvzdálenější molekuly vody ve vesmíru. Voda byla odhalena u kvasaru MG J0414+0534 ve vzdálenosti více jak 11 miliard světelných let.

Podle rudého posuvu se podařilo zjistit, že světlo z kvasaru MG J0414+0534 se vydalo na svou pouť před 11,1 miliardami lety. V té době měl vesmír jen pětinu svého současného stáří. Vodní pára byla detekována v oblacích prachu a plynu, které jsou krmivem pro černou díru v centru velmi vzdáleného kvasaru. Objev byl později potvrzen i pozorováním na dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře v Chile.

Detekce vody v tak velké vzdálenosti od Země byla možná jen s využití principu gravitační čočky. Jedna z galaxií zafungovala jako čočka a svou gravitací zakřivila paprsky světla vzdáleného kvasaru. Světlo kvasaru bylo nejen zesíleno, ale objekt se díky tomu zobrazil hned 4x. Astronomové kvasar pozorovali radioteleskopem nepřetržitě po dobu 14 hodin. Kdyby ale nebylo čočkující galaxie, museli by pozorovat nepřetržitě déle než jeden a půl roku!

Objev potvrzuje předcházející domněnky o výskytu molekul vody již v poměrně mladém vesmíru, v tomto případě asi 2,5 miliardy let po Velkém třesku. Konec konců, voda není zase nic tak výjimečného. Skládá se jak známo z vodíku a kyslíku. Vodík je přitom ve vesmíru nejhojnější. Kyslíku je sice procentuálně mnohem méně, ale i tak dost.

Voda byla zaznamenána ve formě tzv. maseru. Ten je principiálně podobný laseru, ale v oblasti mikrovlnného záření. Takovéto masery ale nemají původ přímo v disku velmi horkého prachu a plynu, nacházejícího se v okolí supermasivních černých děr, ale v jetech. Tedy v materiálu, který vymrštila černá díra svou gravitací ven značně velkou rychlostí.

Dosavadní vzdálenostní rekord držela emisní galaxie 3C 403, vzdálená asi 7,4 miliard světelných let, ve které byly molekuly vody objeveny v roce 2003.

Zdroj:


Seriál Exoplanety
Seriál "Exoplanety": od prosince 2008 do listopadu 2009 na astro.cz






O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »