Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO

Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

Shawnova cena je každoročně udělována nadací Shaw Prize Foundation v Hong Kongu v oblastech astronomie, matematiky a medicíny. Vítěz daného oboru rovněž získá finanční ohodnocení ve výši jednoho milionu amerických dolarů.

"Vřele panu profesoru Genzelovi gratuluji k zaslouženému ocenění. Jeho práce je jedním z nejlepších vědeckých úspěchů, dosažených pomocí dalekohledů ESO," říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. "Profesor Genzel a jeho tým strávili pozorováním a vývojem potřebných přístrojů pro pozorování středu Galaxie mnoho času. Započali pozorovací éru fyziky černých děr."

Již v roce 1969 předpověděli Donald Lynden-Bell a Martin Rees, že by se ve středu naší Galaxie mohla nacházet supermasivní černá díra. Důkaz o její existenci však v této době chyběl, neboť centrum Galaxie je zahaleno do mezihvězdného prachu a jedinou informací o možné černé díře v těchto místech byl velmi slabý rádiový signál.

Reinhardu Genzelovi a jeho spolupracovníkům se po mnohaletém pozorování hvězd v centru Galaxie a jejího nejbližšího okolí podařilo získat přesvědčivý důkaz o přítomnosti černé díry. Její hmotnost čítá tři milióny hmotností Slunce. Pro svá pozorování použili dalekohledy ESO a museli vyvinout moderní astronomické přístroje.

Od roku 1992 Genzelova skupina pečlivě studovala pohyb několika hvězd v centru Galaxie. Zprvu pozorování probíhala na dalekohledu NTT (New Technology Telescope, La Silla v Chile) pomocí kamery pro blízkou infračervenou oblast SHARP, vyrobené za pomoci Institutu Maxe Plancka, později pomocí adaptivní optiky NACO a SINFONI na VLT (Paranal, Chile).

Pozorování NACO v roce 2002 odhalila hvězdu, obíhající okolo centrální černé díry rychlostí 5000 km/s (ESO 17/02). Hvězda je od černé díry vzdálena pouhých 17 světelných hodin (trojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem) a jeden její oběh trvá 15 let. V roce 2007 bylo týmem dokončeno pozorování celé oběžné dráhy hvězdy.

Následná pozorování pomocí adaptivní optiky odhalila silné infračervené záblesky, které pochází z černé díry a jsou důkazem její rychlé rotace (ESO 26/03). SINFONI také umožnila astronomům poprvé zaznamenat spektrum tohoto záblesku (ESO 21/04).

Centrum naší Galaxie se nachází na jižní obloze v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Studium centra Galxie a obou Magellanových mračen bylo pro Evropu hlavním důvodem ke stavbě observatoře na jižní polokouli.

Tiskové prohlášení MPE zde.
Prohlášení MPG zde.

Zdroj: TZ ESO 018/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »