Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rekordní gama záblesk
Petr Kubala Vytisknout článek

Rekordní gama záblesk

Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Kosmická družice NASA Swift zaznamenala ve středu 19. března gama záblesk, který přišel ze vzdálenosti úctyhodných 7,5 miliard světelných let. Událost, kterou jste mohli teoreticky spatřit na obloze i pouhým okem, se odehrála v dobách, kdy měl vesmír polovinu svého současného stáří a po sluneční soustavě nebyla ještě ani památka.

Kosmická družice Swift odvedla ve středu 19. března skvělou práci. Jejím je objevovat gama záblesky – následky nejbouřlivějších událostí ve vesmíru. Když ve středu Swift zaznamenal gama záblesk, astronomové okamžitě vyhlásili poplach. Tak jasný záblesk je neobvyklý. Podle současných teorií jsou gama záblesky indikátorem závěrečného stádia ve vývoji velmi hmotných hvězd, kdy se jádro hroutí a vzniká černá díra nebo hustá neutronová hvězda.


GRB 080319B na snímku z družice Swift
GRB 080319B na snímku z družice Swift
Obr.: GRB 080319B na snímku z družice Swift. Vlevo rentgenovým dalekohledem, vpravo opticko-infračerveným dalekohledem.


Gama záblesk s označením GRB 080319B byl zaznamenán ve středu 19. prosince v 8:12 našeho času v souhvězdí Pastýře. Pojmenování gama záblesku může vypadat velmi složitě a krkolomně, ale realita je naprosto jednoduchá. Zkratka GRB značí gama záblesk (Gamma Ray Burst) a číslo za touto zkratkou je datum ve formátu rok – měsíc – den, kdy byl záblesk detekován. Písmeno „B“ říká, že se jednalo o druhý objevený záblesk toho dne.

Reakce observatoří a dalších kosmických družic na gama záblesk je v podstatě nemožná. Jeho trvání se totiž pohybuje v řádu sekund, nebo maximálně několika desítek sekund a tak má i samotná družice Swift co dělat, aby záblesk zaznamenala. Pozorovat ale lze tzv. dosvit, který je tradičním průvodcem gama záblesku a lze ho pozorovat ve viditelné části spektra.

Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Současný dosvit GRB 080319B byl velmi významný, neboť v maximu dosáhl podle odhadů 6 až 5 mag, takže byl za ideálních podmínek viditelný pouhým okem. V praxi to znamená, že GRB 080319B byl po určitou dobu bezkonkurenčně nejvzdálenějším objektem, pozorovatelným pouhým okem. Gama záblesk k nám totiž dolétl ze vzdálenosti těžko představitelných 7,5 miliardy světelných let. Na druhé místo se v tu chvíli propadla galaxie M31, která je vzdálená „pouhých“ 2,5 milionů světelných let.

Vzdálenost gama záblesku byla odhadnuta na základě pozorování dalekohledem VLT Evropské jižní observatoře v Chile a Hobby-Eberly Teleskope v Texasu. Rudý posuv byl stanoven na 0,94 a vzdálenost na 7,5 miliardy světelných let.

Otázka, která teď zaměstnává nejednoho astrofyzika je důvod, proč byl dosvit gama záblesku tak jasný. Jednou z možností je, že exploze masivní hvězdy byla větší než obvykle např. z důvodu hmotnosti, rotace nebo magnetického pole. Nebo bylo záření koncentrováno do velmi úzkého „svazku záření“, který směřoval přímo k Zemi.

GRB 080319B byl jedním ze čtyř gama záblesků, který byl ve středu detekován. Vesmír tak se vší pompou vzdával čest spisovateli Arthuru C. Clarkovi. Ten zemřel 18. března ve věku 90. let.

Družice Swift odstartovala do vesmíru 20. listopadu 2004. Pro lokalizaci záblesků je vybavena přístrojem Burst Alert Telescope (BAT). K následnému pozorování slouží rentgenový teleskop (XRT) a ultrafialově-optický teleskop (UVOT).

Zdroj:




O autorovi



22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Irizace

Další informace »