Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
Snímky pořízené Spitzerovým kosmickým dalekohledem nám odhalují skryté stránky známé mlhoviny Trifid v souhvězdí Střelce. V místech známých mohutných vláken tmavého prachu, rozdělujících zářící mlhovinu na tři díly, ukazují infračervené snímky svítící oblasti nově se rodících hvězd.

V mlhovině můžeme najít 30 hmotných zárodků hvězd a 120 menších nově vzniklých hvězd, a to jak v oblastech tmavých pásů plynu, tak v zářících oblastech mlhoviny. Tyto objekty jsou na snímku vidět především jako žluté nebo červené body. Deset z třiceti hmotných zárodků objevil "Spitzer" ve čtyřech tmavých jádrech, jakýchsi hvězdných inkubátorech či kokonech, kde se nové hvězdy rodí.

K podrobnému výzkumu oblasti přivedly vědce údaje z "milimetrového" radioteleskopu Radioastronomického institutu ve Španělsku, který předtím identifikoval zárodečné oblasti, ale nebyl schopen odhalit detaily. Vysoce citlivé přístroje Spitzerova kosmického dalekohledu, pracující v infračervené oblasti, byly schopny proniknout do všech čtyřech zárodečných jader a odhalit rychle rostoucí zárodky hvězd.

Astronomové nyní počítají jednotlivé zárodky, ukryté uvnitř zárodečných jader, pomocí detailních snímků pořízených infračervenou kamerou na palubě Spitzeru. Jde o přístroj, jenž má největší prostorové rozlišení ze všech přístrojů na palubě (snímek vpravo zcela nahoře). Jiný přístroj na palubě - mnohopásmový zobrazující fotometr (snímek zcela vpravo dole) - je určen pro detekci chladnějšího materiálu. Snímky tak poukazují na skutečnost, že relativně chladný materiál v zárodečných jádrech padá na rostoucí zárodky hvězd v Trifidu.

Pozorované zárodky hvězd byly považovány za "produkt" hmotných hvězd typu "O", které můžeme na snímku vidět jako bílé body v centru mlhoviny na všech čtyřech obrázcích. Hvězdy typu "O" jsou nejmasivnějšími hvězdami, které končí svou krátkou existenci výbuchem supernovy, který by mohl iniciovat vznik dalších hvězd. Menší, nově se rodící hvězdy, však pravděpodobně vznikly ve stejnou doby jako hmotné hvězdy typu "O", ze stejného zárodečného oblaku plynu a prachu.

Infračervená kamera na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu snímá objekty ve třech pásmech infračerveného záření, které očima nevidíme. Pořizuje snímky na vlnových délkách 3,6 mikrometru (modrá barva), 4,5 mikrometru (zelená barva), 5,8 a 8,0 mikrometrů (červená barva). Druhý ze jmenovaných přístrojů, mnohopásmový zobrazující fotometr, pracuje na vlnové délce 24 mikrometrů.

(Podle http://www.spitzer.caltech.edu zpracoval L. Lenža)

Obrázek: Na snímku vlevo vidíme dobře známý obraz mlhoviny Trifid ve viditelném světle. Vpravo na velkém snímku je stejná oblast snímaná dvěma přístroji ze Spitzer Space Telescope v infračervené oblasti. Zcela vpravo jsou originální snímky ze "Spitzeru".Mlhovina Trifid je obří oblak plynu a prachu, ve kterém dochází ke vzniku nových hvězd. Nachází se 5 400 světelných let daleko v souhvězdí Střelce. Credit: NASA/JPL-Caltech/J. Rho (SSC/Caltech), snímek ve viditelném světle NOAO Tuscon, Arizona.

Zdroj: Spitzer Space Telescope
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »