Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rozkvétající hvězdná porodnice
Jiří Srba Vytisknout článek

Rozkvétající hvězdná porodnice

Oblast Sharpless 29 na snímku pořízeném dalekohledem ESO/VST
Autor: ESO/M. Kornmesser

Kamera OmegaCAM osazená na dalekohledu ESO/VST zachytila zářící hvězdnou porodnici Sharpless 29. Na záběru je zdokumentována celá řada astrofyzikálních procesů včetně oblaků plynu a prachu, které odrážejí, absorbují a opět emitují světlo mladých horkých hvězd ukrytých v nitru mlhoviny.

Část oblohy zachycená na tomto snímku je zanesena v katalogu Sharpless (Sharpless catalogue of H II regions), který obsahuje takzvané H II oblasti: oblaky mezihvězdného ionizovaného plynu, kde se rodí nové hvězdy. Oblast s označením SH 2-29, Sharpless 29 se nachází asi 5 500 světelných let daleko a na obloze se promítá do souhvězdí Střelce (Sagittarius), hned vedle známé mlhoviny Laguna (Lagoon Nebula). Nalezneme zde celou řadu astronomických zajímavostí včetně mlhoviny NGC 6559 (uprostřed snímku), ve které probíhají intenzivní procesy formování nových hvězd.

Centrální mlhovina oblasti Sharpless 29 je bezesporu tou nejpůsobivější částí celého regionu. Přestože na šířku měří jen několik světelných let, je zářivou ukázkou chaosu, jaký jsou schopné způsobit hvězdy rodící se v nitru mezihvězdného oblaku. Horké hvězdy zachycené na tomto snímku nejsou starší než 2 miliony let a ozařují své okolí proudy vysokoenergetického záření. Uvolněná energie ohřívá okolní prach i plyn a intenzivní hvězdný vítr (stellar winds) těchto mladých stálic tvaruje (a rozfukuje) materiál v okolí místa jejich vzniku. V nitru mlhoviny se ve skutečnosti nachází nápadná dutina, kterou vytvořil dominantní dvojhvězdný systém (binary star). Dutina se neustále zvětšuje, což vede k hromadění mezihvězdné hmoty a ke vzniku načervenalé obloukovité struktury po jejím obvodu.

Mezihvězdný plyn a prach pod náporem ultrafialového záření mladých horkých hvězd intenzivně září. Rozptýlené načervenalé světlo prostupující celým snímkem představuje emise vodíku, zatímco modré odstíny jsou způsobeny odrazem a rozptylem světla hvězd na drobných částicích prachu. Kromě emise (emission), odrazu (reflection) a rozptylu světla dochází v nitru mlhoviny také k absorpci (absorption). Oblaky prachu brání průchodu světla směrem k nám a díky tomu nemůžeme spatřit hvězdy v pozadí. Drobnější prachová vlákna pak vytvářejí v oblacích složitou strukturu filamentů.

Bohaté a pestré prostředí oblasti Sharpless 29 nabízí astronomům přehršel fyzikálních procesů ke studiu. Mechanizmy spouštění tvorby hvězd, vliv mladých hvězd na okolní plyn a prach i komplikované magnetické pole, to vše lze pozorovat a zkoumat v této jedné oblasti.

Ale mladé hmotné hvězdy žijí rychle a mladé také umírají. Mohou zakončit svůj krátký život explozí supernovy, která po sobě zanechá rozsáhlé pozůstatky v podobě plynu a prachu. Během desítek milionů let však i tento materiál bude vymeten pryč a na místě zůstane pouze otevřená hvězdokupa menších, déle žijících hvězd.

Oblast Sharpless 29 vědci pozorovali kamerou OmegaCAM a dalekohledem VST (VLT Survey Telescope) na observatoři Paranal v Chile. Snímek pořízený tímto přístrojem pokrývá oblast oblohy, která je více jak 300krát rozsáhlejší, než největší zorné pole, jaké je schopen zobrazit kosmický teleskop HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope). Kamera OmegaCAM navíc dokáže pracovat ve velmi širokém rozsahu vlnových délek od ultrafialové po infračervenou část spektra. Její mimořádně důležitou vlastností je schopnost zachytit světlo čáry H-alfa, která se nachází na samotném červeném konci viditelného spektra. Záření této vlnové délky vzniká, když elektron v atomu vodíku ztratí energii. A projevy tohoto procesu jsou nápadně pozorovatelné mimo jiné v mlhovině Sharpless 29.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1740



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Sharpless 29, ESO/VST, Tisková zpráva ESO


3. vesmírný týden 2018

3. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 1. do 21. 1. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme dvě mlhoviny ze souhvězdí Býka. Start tajné mise Zuma zůstává opředen nejasnostmi. SpaceX provedla první tankování rakety Falcon Heavy. Se statickým zážehem nespěchá. Všechny starty raket v minulém týdnu byly úspěšné. Nákladní loď Dragon se oddělila od ISS a přistála v Tichém oceánu. Už čtyřicet roků obsluhují nákladní lodě Progress různé vesmírné stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2016 R2 (Panstarrs) v súhvezdí Býk

Animácia pohybu kométy C/2016 R2 (Panstarrs) v súhvezdí Býk zo 14. 1. 2018 v čase od 18:17 do 19:55 CET. Pripojené foto bolo pointované na kométu, je v ňom zložených 12 x 480 sec, použitý bin 2x2. S je hore.

Další informace »