Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero
Veselý Jan Vytisknout článek

Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero

m104_spitzer.jpg
Galaxii M 104 se říká Sombrero, podle jejího tvaru. Trochu připomíná mexický klobouk se širokým okrajem. Obrázek zveřejněný při příležitosti Dne Vesmíru (Space Day), který se dnes slaví v USA, je výsledkem společného pozorování dvou kosmických teleskopů. Hubblův teleskop fotografoval Sombrero ve viditelném světle, Spitzerův teleskop přidal pozorování v infračerveném záření.

Výrazný okraj Sombrera tvoří prachový prstenec obsahující horké mladé hvězdy. Prach, který je zahaluje, pohlcuje jejich ultrafialové záření a viditelné světlo, a proto září v infračerveném oboru. Takováto překotná aktivita v celé galaxii se většinou objevuje v důsledku gravitační potyčky s jinou, zpravidla menší galaxií. Malá galaxie bývá tou větší nenávratně pohlcena, ale vyvolá v ní tlakové vlny, jež vedou k přechodnému zvýšení hvězdné porodnosti. To by mohl, ale také nemusel, být případ galaxie M 104 Sombrero, jež je jednou ze 75 galaxií zařazených do projektu sledování blízkých galaxií Spitzerovým infračerveným kosmickým teleskopem s cílem studovat vznik hvězd v různých typech galaxií.

Ačkoli je galaxie Sombrero menší než Mléčná dráha, patří spíš mezi ty velké. Její průměr činí přibližně 50 tisíc světelných roků a její hmotnost odhadujeme na 800 miliard Sluncí. Nachází se na jižním okraji kupy galaxií v Panně. Od nás ji dělí vzdálenost 28 miliónů světelných roků. Jako mlhavý obláček je dobře vidět i malým dalekohledem.

Spitzerův teleskop spolu s Hubblovým teleskopem, rentgenovou observatoří Chandra a již neexistující Comptonovou gama observatoří patří do skupiny velkých kosmických observatoří NASA. Pojmenován je po astronomovi, jehož koncepce dalekohledu na oběžné dráze vedla až k vypuštění Hubblova teleskopu před 15 lety.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



7. vesmírný týden 2017

7. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »