Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Studentský experiment z ČR - detekce kosmického záření při stratosférickém balónovém letu
redakce Vytisknout článek

Studentský experiment z ČR - detekce kosmického záření při stratosférickém balónovém letu

rexusbexuslogo_transparent-3.png
Tým z České republiky se účastní projektu BEXUS vyhlášeným ESA na přelomu roku. Během letu stratosferického balónu BEXUS bude pomocí moderního detektoru poskytnutého UTEF ČVUT v Praze zaznamenávat kosmické záření.

Dnes a denně jsme vystavováni radiaci. Částicové záření se nachází všude kolem nás a prochází dokonce i námi samotnými. O jeho výskytu však neměl až do konce 19.století nikdo ani ponětí. Uplynula ještě dlouhá doba od první detekce přirozené radiace, než byl zaznamenán i nepozemský původ těchto částic. K tomuto objevu došlo roku 1912, kdy rakouský vědec Viktor Hess během letů horkovzdušnými balóny s vlastnoručně sestaveným elektroskopem zjišťoval intenzitu radiace v závislosti na výšce. Jedním z míst, kde došlo k vypuštění takového balónu byla i naše vlast, konkrétně okolí Hradce Králové. Od těchto prvních krůčků uplynulo již téměř celé století, jež zásadně přispělo k rozvoji poznání v této oblasti.

Objev rakouského vědce také přispěl ke vzniku nové vědní disciplíny – fyziky vysokých energií (nazývané též částicovou fyzikou), v rámci níž se fyzika kosmického záření dočkala patřičného experimentálního zázemí. Hlavním evropským centrem podílejícím se nyní na výzkumu částicové fyziky je CERN, jehož část se nachází hluboko pod základy švýcarské Ženevy. Naše snaha o analýzu kosmického záření ve stratosféře je založena na použití detektoru vyvinutého právě zde. Jedná se o zařízení složené z hybridního pixelového detektoru typu Medipix2/Timepix (vyvinut v CERNu, Švýcarsko) spojeného s malým čítacím USB rozhraním (vyvinutém v Ústavu technické a experimentální fyziky (UTEF), ČVUT v Praze). Toto propojení umožňuje detektor použít i ve spojení s klasickým PC a je též vhodné pro případ nutné kompaktnosti a nízké hmotnosti. Obě zmíněné části jsou klíčové pro náš studentský projekt, jehož vypuštění je plánováno na začátek října 2008. Veškeré finanční výdaje související s vlastním vypuštěním stratosférického balonu BEXUS jsou hrazeny spoluprací Švédské a Německé kosmické agentury (SNSB a DLR), sdružených v organizaci EUROLAUNCH, a Evropskou Kosmickou Agenturou (ESA).

rexus-bexus506-2.jpg

Návrh našeho projektu jsme zaslali v závěru roku 2007 do ESA. Začátkem března jsme náš návrh představili na BEXUS workshopu v nizozemském ESTECu (European Space Research and Technology Centre) a úspěšně prošli do užšího výběru. Koncem dubna proběhl na raketové základě ESRANGE v Kiruně ve Švédsku tzv. tréninkový týden. Týden byl věnován zajímavým přednáškám o dané problematice a konzultacím s příslušnými odborníky na základě prezentace našich pokroků a plánů na tzv. PDR (Preliminary Design Review – předběžné uspořádání experimentu). Následně jsme byli provedeni prostory, ve kterých bude probíhat dokončování a umísťování zařízení do gondoly při finálních přípravách na vypuštění balónu. V současné době se soustředíme na vypracování tzv. CDR dokumentu (Critical Design Review – přesné a detailní zpracování experimentu). Během letních prázdnin budeme pracovat na sestavení a testování zařízení v simulovaných podmínkách odpovídajících výšce plánovaného letu – tedy 30 km (do teploty až -70°C a tlaku jednotek kPa). V této výšce pak bude naše zařízení během vlastního letu po dobu asi 2-5 hodin detekovat kosmické záření se zaměřením na částice s energií v rozsahu 10-100 keV. Přejte nám tedy úspěšný let!

Tým TimePiX@Space




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »