Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (013/2014): Tento nový snímek pořízený na observatoři ..." /> Studie v nachové barvě | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Studie v nachové barvě
Jiří Srba Vytisknout článek

Studie v nachové barvě

oblast vzniku hvězd Gum 41 - eso1413 Autor: ESO
oblast vzniku hvězd Gum 41 - eso1413
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (013/2014): Tento nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla odhaluje oblak vodíku nesoucí označení Gum 41. Uprostřed této málo známé mlhoviny produkují mladé, horké a jasné hvězdy množství záření s vysokou energií, které nutí okolní vodík zářit charakteristickým odstínem červené barvy.

Tato oblast jižní oblohy se nachází v souhvězdí Kentaura a je domovem mnoha jasných mlhovin. Každá z nich je spojena se skupinou nově vzniklých hvězd, které se vytvořily z oblaků vodíku. Intenzivní vyzařování hvězdných novorozenců excituje zbývající vodík v okolí a nutí ho zářit nápadným odstínem červené barvy, která je pro oblasti s probíhající tvorbou hvězd typická. Jiným známým příkladem tohoto jevu je například mlhovina Laguna (eso0936) – mohutný oblak jasně zářící nachovou barvou.

Mlhovina na tomto snímku se nachází asi 7 300 světelných let od Země. Objevil ji australský astronom Colin Gum na snímcích pořízených na observatoři Mount Stromlo nedaleko Canberry (Austrálie) a zařadil ji do svého katalogu 84 emisních mlhovin, který publikoval v roce 1955. Gum 41 je ve skutečnosti jen malou částí rozsáhlejší mlhoviny kolem hvězdy lambda Centauri (Lambda Centauri Nebula), která je rovněž známa pod přezdívkou ‚Běžící kuře‘ (Running Chicken Nebula, eso1135). Colin Gum zemřel v nízkém věku, tragicky zahynul v roce 1960 při lyžování ve Švýcarsku.

Na tomto snímku vypadá oblak Gum 41 poměrně hustý a jasný, to je však poněkud zavádějící. Pokud by teoreticky mohl kosmický cestovatel prolétnout oblakem mlhoviny, nejspíš by ji zblízka ani nezaznamenal – byla by příliš slabá, než aby ji mohl spatřit. To také vysvětluje, proč tento rozsáhlý objekt musel čekat až do poloviny 20 století, než se jej podařilo objevit – jeho světlo je rozprostřeno na velkou plochu a červená barva se vizuálně pozoruje jen obtížně.

Tento nový portrét mlhoviny Gum 41 – pravděpodobně dosud jeden z nejlepších záběrů tohoto objektu – byl vytvořen na základě dat získaných pomocí kamery WFI (Wide Field Imager), která pracuje ve spojení s dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Jedná se o kombinaci snímků pořízených přes modrý, zelený a červený filtr, plus speciální filtr navržený tak, aby systém byl citlivý na vyzařování vodíku v červené oblasti spektra.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1413. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »