Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Supernovy vytvářejí materiál pro vznik planet

Data z létající observatoře SOFIA odhalila teplý prach (bílá barva) dochovaný uvnitř pozůstatku po explozi supernovy. Oblak SNR Sgr A East byl nalezen v oboru rentgenového záření (modrá barva). Rádiová emise (červená barva) ukazuje rozpínající se rázové vlny, které narážejí do okolního mezihvězdného oblaku (zelená barva).
Autor: NASA/CXO/Herschel/VLA/Lau et al

Prostřednictvím Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA), což je stratosférická létající observatoř NASA pro infračervenou astronomii, objevil mezinárodní vědecký tým, že supernovy jsou schopny produkovat velké množství materiálu, z kterého se mohou zformovat planety podobné Zemi.

„Naše pozorování odhalila enormní oblak vytvořený při explozi supernovy, která vybuchla před 10 000 roky, obsahující dostatečné množství prachu k vytvoření 7 000 zeměkoulí,“ říká Ryan Lau (Cornell University, Ithaca, New York).

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Ryan Lau, použil k výzkumu dalekohled umístěný na palubě létající observatoře SOFIA ve spojení s kamerou FORCAST (Faint Object InfraRed Camera for the SOFIA Telescope) k pořízení detailních infračervených snímků mezihvězdného oblaku prachu pojmenovaného Supernova Remnant Sagittarius A East (pozůstatek po výbuchu supernovy Sagittarius A východ), zkráceně SNR Sgr A East.

Astronomové použili data z observatoře SOFIA k odhadu celkového množství prachu ve zmiňovaném oblaku na základě intenzity jeho záření. Výzkum vyžadoval měření v oboru infračerveného záření na delších vlnových délkách za účelem proniknutí skrz mezihvězdná oblaka prachu a k detekci záření emitovaného prachem ze supernovy.

Astronomové již měli důkazy, že odvržená vnější rázová vlna supernovy může vytvořit značné množství prachu. Až doposud bylo klíčovou otázkou, jestli nově vytvořené prachové částice svojí velikostí podobné sazím až písku přečkají zpětné rázové vlny generované v okamžiku, kdy se první, ven směřující rázová vlna srazí s obklopujícím mezihvězdným prachem a plynem.

Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva). Autor: NASA/CXO/Lau et al
Prachový pozůstatek po explozi supernovy detekovaný létající observatoří SOFIA (žlutá barva) přetrvává daleko od žhavého plynu emitujícího rentgenové záření (purpurová barva). Červená elipsa vyznačuje rázovou vlnu supernovy. Vložený obrázek ukazuje zvětšenou oblast prachu (oranžová barva) a záření plynu (modrozelená barva).
Autor: NASA/CXO/Lau et al
„Prach přečkal pozdější prudký nápor rázových vln z exploze supernovy a nyní proudí do mezihvězdného prostředí, kde se může stát součástí zárodečného materiálu pro vznik nových hvězd a planet,“ vysvětluje Ryan Lau.

Tyto závěry rovněž odhalily možnost, že obrovské množství prachu pozorovaného ve vzdálených mladých galaxiích mohlo být vytvořeno při explozích supernov raných hmotných hvězd. Žádný jiný známý mechanismus nemůže produkovat tak velké množství prachu.

„Tento objev je mimořádným počinem observatoře SOFIA ukazujícím, jak pozorování v naší Galaxii mohou vést k pochopení vývoje galaxií vzdálených miliardy světelných roků,“ říká Pamela Marcum, vědecká pracovnice na Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie.

SOFIA je modifikovaný letoun Boeing 747, který nese na své palubě zabudovaný dalekohled o průměru 2,5 metru a během pozorování se nachází ve výšce 12 až 14 kilometrů. SOFIA je společný projekt NASA a Německého letecko-kosmického střediska. Tato létající observatoř má základnu na NASA's Armstrong Flight Research Center facility v Palmdale, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.nasa.gov/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, Supernova


9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša - tesne po súmraku

Další informace »