Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tisíc záblesků záření gama

Tisíc záblesků záření gama

Kresba astronomické družice Swift
Autor: NASA

Astronomická družice NASA s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) zaregistrovala již tisící záblesk záření gama (gamma-ray burst, GRB). Jedná se o nejenergetičtější exploze ve vesmíru, obvykle spojované se zhroucením velmi hmotných hvězd a se zrozením černé díry. Družice Swift je i po jedenácti letech stále v dobré kondici a pokračuje v pozorování.

GRB jsou krátké výbuchy záření o vysokých energiích, většinou trvající méně než jednu minutu, ke kterým dochází v různých oblastech vesmíru jednou za několik dnů. Astronomové zkoumají tyto mimořádné výbuchy, které poskytují nejhlubší pohled do nitra probíhajících extrémních fyzikálních procesů.

Dne 27. října 2015 dalekohled Burst Alert Telescope (BAT) zaregistroval tisící záblesk záření gama jako náhlý impuls záření gama přicházející ze směru souhvězdí Eridanus. Astronomové pozorovaný jev pojmenovali GRB 151027B podle data, kdy k úkazu došlo (písmeno B znamená, že tento den se jednalo již o druhý záblesk). Družice Swift automaticky určila polohu záblesku a tuto informaci poslala astronomům celého světa. Sama se orientovala tak, aby mohla zkoumat zdroj záření v oboru rentgenového a ultrafialového záření, a také ve viditelném světle.

Mapa záblesků záření gama (GRB) Autor: NASA's Goddard Space Flight Center
Mapa záblesků záření gama (GRB)
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center
Astronomové klasifikují GRB podle délky jejich trvání. Podobně jako GRB 151027B, zhruba 90 % záblesků patří mezi tzv. „dlouhý“ typ, přičemž gama záblesk trvá déle než dvě sekundy. Má se za to, že jádro uvnitř hmotné hvězdy, které spotřebovalo veškeré dostupné palivo, se zhroutilo se do podoby černé díry. Jak hmota padá na nově vytvořenou černou díru, dojde ke spuštění výtrysků subatomárních částic, které se pohybují skrz vnější vrstvy hvězdy rychlostí blížící se rychlosti světle. Když tyto částice dosáhnou povrchu hvězdy, emitují záření gama – nejenergetičtější formu elektromagnetického záření. V mnoha případech je v místě hvězdy pozorována exploze supernovy.

Jakmile je záblesk GRB identifikován, začne závod s časem – pozorování slábnoucího světla všemi dostupnými dalekohledy. Na základě upozornění z družice Swift robotizované dalekohledy i teleskopy obsluhované astronomy jsou namířeny směrem k záblesku a sledují rychle slábnoucí dosvit v oboru rentgenového záření, ultrafialového a viditelného světla, a také v oblasti infračerveného záření a rádiových vln. Zatímco optický dosvit je obvykle slabý, může být krátce natolik jasný, že lze někdy spatřit i pouhým okem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: GRB 151027B, Swift


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »