Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Mladá kupa galaxií IDCS 1426
Autor: NASA, ESA, and M. Brodwin (University of Missouri)

Základní parametry nového objevu: Mimořádně velká vzdálenost velmi hmotné kupy galaxií pojmenované IDCS J1426.5+3508, která byla detailně studována třemi velkými kosmickými observatořemi NASA. Publikovaný snímek se skládá z rentgenového záření zachyceného observatoří Chandra (modrá barva), z viditelného světla detekovaného pomocí HST (zelená barva) a infračervená data pořídila družice Spitzer (červená barva). Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií detekovanou v tak mladé etapě vývoje vesmíru.

Astronomové použili data ze tří velkých kosmických observatoří NASA k vytvoření doposud nejdetailnější studie mimořádně hmotné mladé kupy galaxií. Tato velmi vzácná kupa galaxií, která je vzdálena od Země 10 miliard světelných roků, je téměř tak hmotná, jako 500 biliónů Sluncí. Tento objekt má mimořádné důsledky pro pochopení, jak se tyto megastruktury zformovaly a vyvíjely v mladém vesmíru. Kupy galaxií jsou největšími objekty ve vesmíru, které udržuje pohromadě gravitace.

Kupa galaxií s označením IDCS J1426.5+3508 (zkráceně IDCS 1426) je od nás tak daleko, že detekované světlo ji opustilo v době, kdy vesmír byl starý zhruba čtvrtinu jeho současného věku. Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií, jaká byla detekována v tak mladém vesmíru.

Kupu galaxií IDCS 1426 objevil kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, následně ji pozoroval Hubbleův kosmický dalekohled a konečně pozemní dalekohled Keck na Havajských ostrovech určil její vzdálenost. Pozorování pomocí radioteleskopu CARMA (Combined Array for Millimeter-wave Astronomy) ukázala, že má mimořádně vysokou hmotnost. Nová data z kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory potvrdila hmotnost kupy a ukázala, že přibližně 90 % hmotnosti kupy galaxií představuje skrytá hmota – záhadná substance, zatím detekovaná na základě gravitačního působení na „normální“ hmotu složenou z atomů.

Údaje z družice Chandra odhalily jasnou oblast rentgenového záření poblíž centra kupy, avšak nikoliv přesně v jejím středu. Toto velmi jasné jádro bylo vytlačeno ze středu kupy galaxií, pravděpodobně v důsledku splynutí s další vyvíjející se kupou před 500 milióny roků.

Splynutí s další skupinou či kupou galaxií byla mnohem častější v mladém vesmíru než dnes,“ říká Michael McDonald z Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, spoluautor článku. „Zdá se, že takovéto události hrají důležitou úlohu při rychlém vzniku mladých kup galaxií.“

Stranou tohoto klidného jádra je horký plyn ve zbývající části kupy velmi rovnoměrný a symetrický. To je další náznak toho, že se IDCS 1426 vytvořila velmi rychle. Kromě toho astronomové objevili pravděpodobný důkaz, že množství prvků těžších než vodík a hélium v horkém plynu je nezvykle nízké. To naznačuje, že kupa galaxií je možná stále ještě v procesu obohacování přítomného horkého plynu těmito těžkými prvky, jak postupně vznikají při explozích supernov a jsou rozmetávány pryč z jednotlivých galaxií.

Přítomnost hmotných kup galaxií v mladém vesmíru nenarušuje naše současné kosmologické poznatky,“ říká další spoluautor Anthony Gonzalez z University of Florida. „To nám poskytuje mnohem více informací k rozpracování a zlepšení našich modelů.“

Důkaz existence dalších hmotných kup galaxií v mladém vesmíru byl potvrzen, avšak žádný z nových protějšků IDCS 1426 není tak hmotný a tak mladý. Ke stanovení hmotnosti byly využity tři metody: k určení hmotnosti potřebujeme lokalizovat oblast horkého plynu emitujícího rentgenové záření v kupě galaxií; vliv hmotnosti plynů v kupě na záření kosmického pozadí a pozorování zakřivení tvaru pozadí kupy galaxií, což je způsobeno ohybem světla galaxií gravitací kupy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupa galaxií, NASA


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »