Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.

Tým vedený Crystal Martin z University of California, pozorovaltrpasličí galaxii NGC 1569. Jak bylo publikováno v The Astrophysical Journal,skupina objevila velké množství kyslíku a ostatních těžkých prvků unikajícíchz galaxie v ohromných bublinách o poloměrech řádově ve světelných rocích.

Skupina objevila veliké horké bubliny rozprostírající se nad a pod rovníkemgalaxie. Měření koncentrace kyslíku, neonu, hořčíku a křemíku ukázaly,součásti tisíců supernov se vypařují z galaxie, přitom odnášejí většinu okolního plynu.Astronomové odhadli, že bubliny obsahují množství kyslíku, které by bylo možnénalézt v třech milionech Sluncí.

Navzdory velmi malému podílu na celkové hmotě vesmíru, jsou takzvanétěžké prvky - cokoliv jiného než vodík či helium - základnímstavebním prvkem planet a ovlivňují mnoho důležitýchjevů - například rychlost formování galaxií.

Trpasličí galaxie jsou mnohokrát menší, než ostatní galaxie jako třeba naše.Díky malé hmotnosti mají relativně malou gravitaci a hmota může unikat mnohemjednodušeji než z normálních galaxií.

Vědci uvažují, že těžké prvky uniklé z trpasličích galaxií v raném vesmíruhrály rozhodující roli při obohacování mezigalaktického plynu, ze kterého se formovaly ostatní galaxie. Obohacený plyn chladne mnohem rychleji,takže rychlost formování nových galaxií mohla být tímto procesem hodně ovlivněna.

Pomocí observatoře Chandra bylo možné ověřit tyto představy a určitrozložení kyslíku a ostatních prvků v galaxii a určit, kolik této hmoty unikáz galaxie.

NGC 1569 je velmi dobrým modelem, neboť je pouze sedm milonů světelných let do Země a v posledních 10, 20 milionech let prodělala období bouřlivéhoformování hvězd a výbuchů supernov = pravděpodobně v důsledku srážky shmotným plynným mračnem. Výbuch supernovy vyvrhne kyslík a další těžké prvkyvelkou rychlostí do galaktického plynu, který ohřívá na milony stupňů. Horký plyndále expanduje a opouští velmi rychle galaxii.

Zdroj




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Poľana startrails

Viac ako trojhodinový časozber na hrebeni Nízkych tatier. Od 21:48 do 01:12. Fotografia pozostáva zo 700 snímok. exif: 14 sekúnd, F/2.8 iso-3200, 24mm, Sony A7 + Tamron 24-70

Další informace »