Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Hubbleův vesmírný dalekohled oslaví v dubnu 25 let od vypuštění na oběžnou dráhu. Již v těchto týdnech ovšem můžeme obdivovat nádherné obrazy, které jsou k tomuto výročí postupně pořizovány a uvolňovány na veřejnost. Dnes se zaměříme na dva úchvatné záběry. První je nové provedení detailu Orlí mlhoviny a jejích sloupů stvoření, což je vůbec jeden z nejznámějších snímků. Dále pak půjde o bezprecedentní detaily velké galaxie M 31 v Andromedě.

M 16, známá jako "orlí mlhovina", je viditelná v letním souhvězdí Hada poblíž hranic Střelce a Štítu severně od středu Mléčné dráhy. Jedná se o jednu z nejjasnějších emisních mlhovin. Název napovídá, že připomíná letícího orla a emisní zase, že září především v červené barvě emisí vodíku H-alfa. Takové záření vzniká díky hvězdám, které v mlhovině vznikly a jejich světlo nutí mlhovinu zářit. Hubbleův dalekohled pořídil v roce 1995 jeden ze zřejmě nejznámnějších obrázků vůbec, tzv. "sloupy stvoření", což je detailní pohled do středu této mlhoviny. K 25. výročí pak byl uvolněn snímek nový, širší, který dobře demonstruje, o kolik byl dalekohled za těch 25 let vylepšen díky čtyřem servisním návštěvám raketoplánu.


Detail mlhoviny M 16, sloupy stvoření na snímku v roce 2015

Druhý snímek je neméně úchvatný a zabírá část velké galaxie v souhvězdí Andromedy. V Messierově katalogu je známa pod číslem 31 a je jistě také dobře známo, že jde o nejvzdálenější pouhým okem pohodlně viditelný objekt na obloze. Světlo galaxii opustilo asi před 2,5 milióny let, v době, kdy snad začali v Africe první lidé chodit po dvou končetinách.

M 31 v Andromedě, celý snímek HST 2015 Autor: NASA, ESA, J. Dalcanton (University of Washington, USA), B. F. Williams (University of Washington, U
M 31 v Andromedě, celý snímek HST 2015
Autor: NASA, ESA, J. Dalcanton (University of Washington, USA), B. F. Williams (University of Washington, U
Zdaleka nejúchvatnější je možnost zvětšit si snímek až do největších detailů. Tato verze je k dispozici pod odkazem na této stránce. Snímek je úchvatný tím, že na snímku lze vidět jednotlivé hvězdy i ve středových partiích. Nejkrásnější jsou ale vnější části, kde vidíme jednak oblasti vzniku nových hvězd, nebo právě vzniklé otevřené hvězdokupy, ale sem tam i hvězdokupu kulovou. Pochopitelně občas je na snímku vidět i hvězda z naší Galaxie (Mléčné dráhy), tu poznáme podle křížů držáku sekundárního zrcátka. Pak tam ale také vidíme prosvítající vzdálené galaxie. Když počátkem 20. století Edwin Hubble pomocí tehdy největšího dalekohledu rozlišil tuto galaxii (tehdy ještě "velkou mlhovinu") na hvězdy a dokonce našel pulsující Cefeidy, byl to obrovský krok pro poznání vesmíru, protože Hubble mohl říci, jak asi daleko tento objekt je a navíc, že nejde o mlhovinu, ale že jde o vzdálenou Mléčnou dráhu. Snímky HST nám ovšem názorně dokázaly, že to tak opravdu je.


Detaily snímku M 31 v Andromedě s popisky


Okrajová oblast galaxie, vlevo oblast vzniku hvězd, vpravo kulová hvězdokupa


Vnitřní oblasti, i před prachovými mračny je vidět spousty hvězd

Zdroje:

Hubblesite: porovnání staré a nové fotografie M 16
Hubblesite: nová fotografie M 16
Spacetelescope.org: snímek M 31
Hubble25th.org




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: M 16, M 31


9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša

Další informace »