Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Unikátní 3D pohled na vzdálené galaxie
Jiří Srba Vytisknout článek

Unikátní 3D pohled na vzdálené galaxie

Unikátní 3D pohled na galaxie.
Unikátní 3D pohled na galaxie.
Díky kombinaci schopností dalekohledů ESO/VLT a Hubbleova kosmického teleskopu astronomové dostali možnost spatřit vzdálené galaxie "trojrozměrně". Vědci doufají, že tento unikátní kombinovaný pohled do hlubin času, kdy vesmír byl pouze polovičního stáří než dnes, a kdy neexistovalo naše Slunce ani Země, jim pomůže pochopit proces formování galaxií.

Tisková zpráva ESO 010/09 (18. 03. 2009)

Celá desetiletí byly vzdálené galaxie pro pozemské astronomy pouhými světlejšími flíčky na tmavé obloze. Teprve vypuštění Hubbleova kosmického teleskopu (HST) počátkem devadesátých let minulého století poprvé v historii umožnilo studovat některé detaily objektů, vzdálených od nás i 6 miliard světelných let. Díky unikátním podmínkám na hoře Paranal a dalekohledu ESO/VLT se  spektrografem FLAMES/GIRAFFE (ESO 13/02), který dokáže najednou pořizovat spektra mnoha malých částí jednoho plošného objektu, se nyní vědcům nabízí možnost sledovat dokonce pohyby plynu v těchto vzdálených galaxiích (ESO 10/06).   

"Kombinace schopností HST a VLT je unikátní a umožnila nám modelovat vzdálené galaxie téměř stejně, jako to děláme u těch blízkých," říká vedoucí týmu François Hammer. "Přístroj  FLAMES/GIRAFFE nám v podstatě umožnil měřit rychlost pohybu plynu v různých místech vzdálených galaxií. Díky tomu si můžeme udělat třídimenzionální představu o vzhledu objektu, který je od nás ve skutečnosti vzdálen přes polovinu pozorovatelného vesmíru."

Členové týmu si vytyčili takřka herkulovský úkol, když se rozhodli rekonstruovat minulost téměř stovky vzdálených galaxií společně sledovaných pomocí HST a VLT/GIRAFFE. Již první data pro pouhou trojici galaxií přinesla užitečné informace.

V jedné ze zkoumaných galaxií odhalil GIRAFFE oblast plnou ionizovaného plynu (horkého plynu, jehož atomy byly očesány o jeden či více elektronů). Ionizace plynu je většinou důsledkem přítomnosti velmi horkých mladých hmotných hvězd. Avšak ani po jedenáctidenním pozorování oblasti pomocí HST se žádnou hvězdu nalézt nepodařilo. "Tato neobvyklá galaxie má jistě nejedno skryté tajemství," říká  Mathieu Puech, vedoucí autor jednoho z dosud publikovaných článků. Počítačové simulace naznačují, že vysvětlení pozorovaného jevu lze hledat v kolizi dvou na plyn bohatých galaxií. Teplo produkované v důsledku kolize ohřívá plyn natolik, že dochází k jeho ionizaci. Takto horký materiál pak neumožňuje nastartování tvorby hvězd.

Druhá pozorovaná galaxie je přesným opakem. Byl u ní objeven jasně modrý centrální region vnořený do načervenalého disku, který je téměř kompletně skryt prachovými oblaky. "Modely naznačují, že plyn i hvězdy se po spirále rychle pohybují směrem ke středu galaxie," říká Hammer. Může se jednat o první známý příklad obnovy struktury disku po sloučení dvojice galaxií (ESO 01/05).  

V případě třetí galaxie pak astronomové identifikovali velmi neobvyklou extrémně modrou strukturu - pravděpodobně příčku - složenou z mladých hmotných hvězd, které jsou u blízkých galaxií pozorovány jen zřídka. Při srovnání s numerickými simulacemi se jasně ukazuje, že vlastnosti pozorovaného objektu jsou výsledkem kolize dvou galaxií s různou hmotností.

"Kombinace HST a FLAMES/GIRAFFE na VLT umožňuje detailně modelovat vzdálené galaxie a najít shodu v názoru na roli kolizí při procesu formování hvězd v dávné minulosti," říká Puech. "Když víme, jak se plyn pohybuje, můžeme poměrně přesně odhadnout jeho hmotnost a oběžné dráhy původních galaxií." "HST a VLT jsou opravdovými 'stroji času' pro odhalování historie vesmíru", dodává  Sébastien Peirani, vedoucí autor dalšího článku publikovaného týmem v odborné literatuře.

Astronomové nyní postupně rozšiřují svou analýzu na celý vzorek sledovaných galaxií. "Příštím krokem bude srovnání vzdálených a blízkých galaxií. Získáme tak představu o vývoji galaxií za minulých 6 až 8 miliard let, tedy za období delší než je polovina současného stáří samotného vesmíru," uzavírá Hammer.

Překlady tiskových zpráv zajišťuje Hvězdárna Valašské Meziříčí. Převzato z www.eso-cz.cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »