Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2014): Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu..." /> Úžasný svět vznikajících hvězd | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Úžasný svět vznikajících hvězd
Jiří Srba Vytisknout článek

Úžasný svět vznikajících hvězd

Vznik hvězd v jižní Mléčné dráze - eso1425 Autor: ESO/G. Beccari
Vznik hvězd v jižní Mléčné dráze - eso1425
Autor: ESO/G. Beccari
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2014): Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO a kamery WFI (Wide Field Imager), které pracují na observatoři La Silla v Chile. Zachycuje pozoruhodné oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které jsou pozorovatelné v Mléčné dráze na jižní polokouli. Levé části snímku dominuje hvězdokupa NGC 3603 ležící 20 tisíc světelných let od nás ve spirálním rameni Galaxie, které se na obloze promítá do souhvězdí Kýlu a Střelce (Carina-Sagittarius). Vpravo pak vidíme seskupení zářících oblaků plynu známé jako NGC 3576, které je od nás vzdáleno jen asi 10 tisíc světelných let.

NGC 3603 je velmi jasná hvězdokupa známá také vysokou koncentrací velmi hmotných hvězd. Uprostřed hvězdokupy se nachází vícenásobný systém tvořený Wolf-Rayetovými hvězdami nesoucí označení HD 97950. Wolf-Rayetovy hvězdy jsou stálice v pokročilém stádiu hvězdného vývoje s počáteční hmotností 20krát převyšující Slunce. Přes svou stále značnou hmotnost vyvrhli velké množství hmoty prostřednictvím intenzivního hvězdného větru, který chrlí hmotu z povrchu hvězdy do kosmického prostoru rychlostí několika milionů kilometrů za hodinu. Je to redukční dieta hvězdných parametrů.  

Hvězdokupa NGC 3603 je oblastí, ve které probíhá velmi intenzivní proces vzniku hvězd. Hvězdy se zde rodí v temných a na prach bohatých oblacích, které jsou z větší části běžnému pohledu skryty. Jakmile však velmi mladé hvězdy začnou postupně zářit a vyčistí tak své kosmické okolí, zviditelní se a přinutí zbývající plyn svítit. Vznikne tak oblast známá jako HII region. Tyto oblasti svítí díky interakci ultrafialového záření jasných horkých mladých hvězd s vodíkovými mračny. HII oblast může mít průměr několik set světelných let. Ta která obklopuje hvězdokupu NGC 3603 je považována za nejhmotnější útvar tohoto druhu v Galaxii.   

Hvězdokupu jako první pozoroval John Herschel 14. března 1834 z Kapského města během své tříleté expedice provádějící přehlídku jižní oblohy. Popsal ji jako nápadný objekt a domníval se, že by se mohlo jednat o kulovou hvězdokupu. Pozdější výzkumy však prokázaly, že se nejedná o starou kulovou hvězdokupu, ale mladou otevřenou hvězdokupu s nejvyšším známým počtem hvězd.

NGC 3576 v pravé části snímku se rovněž nachází ve spirálním rameni Carina-Sagittarius. Leží však pouze 9 tisíc světelných let od nás, tedy mnohem blíže než NGC 3603. Tyto objekty se do vzájemné blízkosti na obloze promítají pouze náhodou.

NGC 3576 je pozoruhodná dvojicí mohutných zakřivených útvarů připomínajících zatočené rohy berana. Tyto nápadné filamenty vznikly působením hvězdného větru mladých horkých hvězd uvnitř mlhoviny, které odfoukly plyn a prach do vzdáleností stovek světelných let. Tmavými siluetami se ve složitém vzhledu mlhoviny projevují útvary známé jako Bokovy globule. Tato temná oblaka poblíž horní části mlhoviny představují další možné oblasti pro formování hvězd v budoucnosti.

Mlhovinu NGC 3576 objevil rovněž John Herschel a dokonce ve stejném roce 1834, který se tak pro něj stal mimořádně úspěšným.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba, překlad, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.; Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook, ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany
; Tel.: +49 89 3200 6655, Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1425. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: NGC 3603


43. vesmírný týden 2017

43. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails a lietadlo

20.10.2017; 21:35 LSEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5; 15x27s v 3s intervaloch. 1600ISO; Tesárske Mlyňany.

Další informace »