Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vědci objevili příčinu světla u černé díry

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.

Odhaduje se, že až polovina z celkového množství záření ve vesmíru od Velkého třesku až do současnosti, pochází z materiálu, který "padá" do superhmotných černých děr, včetně kvasarů, nejjasnějších známých objektů. Po desetiletí se vědci snažili pochopit, jak černé díry, nejtmavší objekty vesmíru, mohou generovat tak obrovské množství záření.

Nová rentgenová data z Chandry se jako první snaží ukázat, co tento proces řídí: magnetické pole. Chandra pozorovala systém černé díry (černá díra a její souputník - hvězda) v naší Galaxii, známý jako GRO J1655-40 (zkráceně J1655), kde černá díra vytahuje materiál z druhé hvězdy do disku.

"Podle mezigalaktických kritérií je J1655 na našem dvorku, tak ji můžeme použít jako model pro pochopení, jak pracují všechny černé díry, včetně těch největších v kvasarech," řekl Jon Miller (University of Michigan) pro časopis Nature.

Pokud plyn v disku u černé díry ztrácí energii, rychle se stáčí směrem k černé díře a během této cesty generuje světlo. Vědci si už dlouho mysleli, že tato magnetická pole mohou řídit tuto energetickou ztrátu, která vzniká třením v plynu a poháněním větru v disku. Samozřejmě při zachování momentu hybnosti.

Millerův tým použil spektra z Chandry, vlastně množství rentgenového záření (X-ray) různých energií, a ukázal, že rychlost a hustota větru v disku J1655 odpovídá počítačových simulacím a prognózám pro větry řízené magnetickým polem.

"V roce 1973 přišli teoretici s myšlenkou, že magnetická pole mohou řídit generování světla černých děr," řekl spoluautor John Raymond z CfA (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts). "Nyní, o 30 let později, možná konečně máme důkaz."

Hlubší pochopení, jak černým dírám přirůstá hmota, přivede astronomy i k dalším vlastnostem černých děr, včetně toho, jak rostou.

"Právě tak jako lékaři chtějí rozumět příčinám nemocí a ne jenom jejich příznakům, také astronomové se pokoušejí porozumět tomu, co způsobuje jevy, které pozorují ve vesmíru," řekl spoluautor Danny Steeghs, také z CfA. "Pochopíme-li, co způsobuje materiál padající do černé díry a jak se uvolňuje energie, můžeme také zjistit, co to způsobuje u dalších důležitých objektů."

Kromě přirůstání disků kolem černých děr, magnetická pole mohou hrát důležitou roli i v discích kolem mladých hvězd podobných Slunci, u nichž se formují planety, stejně jako u extrémně hustých objektů, nazvaných neutronové hvězdy.

Obrázek:
Rentgenové spektrum dvojhvězdného systému GRO J1655-40 (černá díra a normální hvězda) naznačuje, že plyn zahřátý na mnoho miliónů stupňů, víří kolem černé díry. Jak ilustrace ukazuje, velká část horkého plynu se spirálovitě stáčí směrem do nitra černé díry (do akrečního disku), ale až 30% je odfouknuto. Credit: Illustration: NASA/CXC/M.Weiss; X-ray Spectrum: NASA/CXC/U.Michigan/J.Miller et al.
Další snímky a animace.

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »