Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.

Astronomové G. Hasinger, N. Schartel a S. Komossa zpracovávající data z rentgenového satelitu ESA XMM-Newton objevili u kvasaru APM 8279+5255 vysokou koncentraci železa (uvádí se poměrným zastoupením Fe/O), dokonce vyšší než má Slunce. Zmíněný kvasar patří mezi nejzářivější pozorované objekty a hodnotou svého rudého posuvu z = 3.91 se řadí i k nejvzdálenějším. Z toho vyplývá, že v něm pozorujeme objekt existující velmi krátce po vzniku vesmíru, jehož současné stáří se odhaduje na 13 až 14 miliard let.

Podle současných teorií se původní hmota vesmíru skládala jen z vodíku, helia a lehké příměsi lithia. Všechny těžší prvky vznikly nukleogenezí v nitrech prvních generací hvězd a byly rozmetány výbuchy supernov do okolního vesmíru. Tím obohatily původní plynná vodíková mračna o těžší prvky, jako jsou uhlík, kyslík, dusík, kovy, atd. Tento proces přitom trvá miliardy let. Naše Slunce vzniklo před 5ti miliardami let a přesto je hustota kovů v látce kvazaru APM 8279+5255 až třikrát větší.

kvasar_APM_8279plus5255.gif
Podle týmu pracovníků z Institutu Maxe Planka v Německu je nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto paradoxu možnost, že vesmír je mnohem starší, než se předpokládá. Další možností je existence zatím neobjevených objektů v raném vesmíru, které by fungovaly jako "továrny na železo" nějakým neznámým fyzikálním procesem.

Zdroj: CNN z 10. 7. 2002 a Astrophysical Journal Letters z 10.7. 2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »