Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  "Vesmírný hamburger"

"Vesmírný hamburger"

img: Vesmírný hamburgerTento objekt byl nazván "vesmírný hamburger", ale ve skutečnosti se jednáo hvězdu zachycenou v průběhu velmi krátké fáze jejího vývoje. Jedná se o hvězdu slunečního typu blízko konce jejího vývoje. Hvězda již odhodila velké množství plynu a prachu a její jediný možný vývoj je stát se barevnou, rostoucí planetární mlhovinou.

Podivný tvar je výsledkem osvícení vyvrženého plynu a prachu."maso" v hamburgeru je stín silného prachového disku okolocentrální hvězdy.

Nad a pod

Centrální hvězda je velmi horká, s povrchovou teplotou přibližně 10 000 stupňů celsia.Samotnou hvězdu není vidět, je skryta za prachovým diskem.

Nicméně, světlo z hvězdy září ve směrech kolmých k disku a osvětluje prach nad a pod sebou.

Důvod, proč je hvězda obklopena silným, prachovým diskem je neznámý. Výzkumníci říkají, že centrální objekt je ve skutečnosti dvojhvězda. Pokud to je pravda, pak hvězdakterá vyvrhla hmotu tvořící mlhovinu, se velmi rychle otáčí a vyvrhuje materiálkolmo na osu své rotace.

Raná fáze

Hvězdy slunečního typu končí svůj vývoj jako planetární mlhoviny. Nejprvese stanou červenými obry a poté odvrhnou své svrchní vrstvy do vesmírua odhalí své horké jádro.

Intenzivní ultrafialové světlo z tohoto jádra osvětluje obklopující prachoplynnou obálku.

Zářící prachoplynná obálka se nazývá planetární mlhovina, neboť prvním pozorovatelům tato struktura připomínala malý planetární disk.

Tento objekt je zachycen v protoplanetární fázi - část vývoje planetárnímlhoviny těsně před vytvořením skutečné planetární mlhoviny.

Mlhavá noc

Těsně poté, co červený obr odhodí svoji obálku, zbývající hvězda v centruje stále relativně chladná. Z tohoto důvodu září především ve viditelnéčásti spektra a velmi málo v ultrafialovém. Proto obklopující disk nezáří.

Vyvržený materiál obsahuje ohromné množství mikroskopického prachu,který odráží světlo. Tím se stává vyvržený materiál viditelným.Stejný efekt vytváří v mlze hala okolo pouličních světel.

Protoplanetární období je velmi krátké. Astronomové předpokládají,že za méně než tisíc let se stane centrální hvězda dostatečně horkoua prachové částice se vypaří a tím bude viditelná mlhovina.Objekt se stane zářící planetární mlhovinou.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »