Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  "Vesmírný hamburger"

"Vesmírný hamburger"

img: Vesmírný hamburgerTento objekt byl nazván "vesmírný hamburger", ale ve skutečnosti se jednáo hvězdu zachycenou v průběhu velmi krátké fáze jejího vývoje. Jedná se o hvězdu slunečního typu blízko konce jejího vývoje. Hvězda již odhodila velké množství plynu a prachu a její jediný možný vývoj je stát se barevnou, rostoucí planetární mlhovinou.

Podivný tvar je výsledkem osvícení vyvrženého plynu a prachu."maso" v hamburgeru je stín silného prachového disku okolocentrální hvězdy.

Nad a pod

Centrální hvězda je velmi horká, s povrchovou teplotou přibližně 10 000 stupňů celsia.Samotnou hvězdu není vidět, je skryta za prachovým diskem.

Nicméně, světlo z hvězdy září ve směrech kolmých k disku a osvětluje prach nad a pod sebou.

Důvod, proč je hvězda obklopena silným, prachovým diskem je neznámý. Výzkumníci říkají, že centrální objekt je ve skutečnosti dvojhvězda. Pokud to je pravda, pak hvězdakterá vyvrhla hmotu tvořící mlhovinu, se velmi rychle otáčí a vyvrhuje materiálkolmo na osu své rotace.

Raná fáze

Hvězdy slunečního typu končí svůj vývoj jako planetární mlhoviny. Nejprvese stanou červenými obry a poté odvrhnou své svrchní vrstvy do vesmírua odhalí své horké jádro.

Intenzivní ultrafialové světlo z tohoto jádra osvětluje obklopující prachoplynnou obálku.

Zářící prachoplynná obálka se nazývá planetární mlhovina, neboť prvním pozorovatelům tato struktura připomínala malý planetární disk.

Tento objekt je zachycen v protoplanetární fázi - část vývoje planetárnímlhoviny těsně před vytvořením skutečné planetární mlhoviny.

Mlhavá noc

Těsně poté, co červený obr odhodí svoji obálku, zbývající hvězda v centruje stále relativně chladná. Z tohoto důvodu září především ve viditelnéčásti spektra a velmi málo v ultrafialovém. Proto obklopující disk nezáří.

Vyvržený materiál obsahuje ohromné množství mikroskopického prachu,který odráží světlo. Tím se stává vyvržený materiál viditelným.Stejný efekt vytváří v mlze hala okolo pouličních světel.

Protoplanetární období je velmi krátké. Astronomové předpokládají,že za méně než tisíc let se stane centrální hvězda dostatečně horkoua prachové částice se vypaří a tím bude viditelná mlhovina.Objekt se stane zářící planetární mlhovinou.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2 2016 R2,  PANSTARRS

Snímane na slepo a skusmo . Z množstva snímok vybraný tento záber. Jasnosť kometa 11,5 mag, čo bežne neudáva Stellarium /iba do 10 mag/.

Další informace »