Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vodík padající do temné hmoty

Vodík padající do temné hmoty

blob.jpg
Je objev unikátního "klubíčka" důkazem pro vodík padající do shluků temné hmoty? A jsme přímými svědky velmi unikátního zrodu galaxie?

Very Large Telescope (VLT/ESO) pomohl vědcům objevit velké prvotní "klubíčko" ("blob"), vzdálené více než 10 miliard sv.l. Nejpravděpodobnější scénář, který vysvětluje jeho existenci a vlastnosti je, že tento objekt reprezentuje ranné období formování galaxie, kdy plyn padá do rozměrných shluků temné hmoty.

V posledních několika letech astronomové objevili ve vzdáleném vesmíru několik tzv . "klubíček" ("blobs"). Jedná se pravděpodobně o energetické, ale nesvítící objekty, jejichž rozměry jsou mnohem větší než naše Galaxie (Mléčná dráha).

Mezinárodní tým astronomů objevil nové "klubíčko" ve vzdálenost 11,6 miliard sv.l. (červený posun z = 3,16). To umožňuje pozorovat vesmír, když bylo jeho stáří jen 2 miliardy let neboli méně než 15% jeho současného věku. Nově objevený objekt leží v oblasti dobře studované v programu GOODS "jižní pole" (GOODS South field).

Cílem projektu GOODS (Great Observatories Origins Deep Survey) je studium formování galaxií a jejich vývoje v obrovském rozsahu kosmických vzdáleností, čímž pokryje období od nejranějšího vesmíru až do současnosti. Na tomto projektu se kromě HST (Hubble Space Telescope) podílí i rentgenová observatoř (Chandra X-ray Observatory).

Objekt byl objeven pomocí přístroje FORS1 na dalekohledu VLT/ ESO v prosinci 2002. Astronomové studovali více než 8 hodin oblast GOODS South field úzkopásmovým filtrem (505 nm). Tento speciální filtr dovoluje astronomům pozorovat emisi atomárního vodíku, vzdáleného kolem 11,6 miliard sv.l. (červený posun 3,126 až 3,174). Od prosince 2004 až do únoru 2005 přístroj FORS1 získal více než 6 hodin spektroskopických pozorování této nově objevené oblasti.

S průměrem 200 000 světelných let je "klubíčko" 2krát větší než naše Mléčná dráha a celková energie, kterou vyzařuje, odpovídá asi 2 miliardám našich Sluncí. Přesto objekt není viditelný na snímcích z dalekohledů, které prováděly pozorování od infračerveného až po rentgenové (X-ray). To činí objevený objekt velmi podivným.

"Pokoušeli jsme se najít pro toto klubíčko obvyklé vysvětlení, jako osvětlování galaxie aktivním jádrem nebo tím, že galaxie produkuje hvězdy šílenou rychlostí, ale nic neplatilo," řekla Kim Nilssonová (ESO). "Místo toho jsme došli k závěru, že pozorované emise vodíku přicházejí z prvotního pádu plynu do shluku temné hmoty. Doslova jsme mohli být na návštěva při stavbě masivní galaxie jako je naše vlastní Mléčná dráha."

Výsledky objevu byly publikovány v časopise "Astronomy and Astrophysics" ("A Lyman-alpha blob in the GOODS South field: evidence for cold accretion onto a dark matter halo", autor K.K. Nilsson a kol.).

Obrázek: Unikátní "klubíčko"
Snímek hvězdného pole kolem nově objeveného "klubíčka". Levý snímek ukazuje obraz z HST, pořízený v rámci projektu GOODS. Unikátní objekt leží uprostřed snímků. Dva snímky vpravo dole zobrazují stejné hvězdné pole, pozorované filtry B (modrý) a R (červený) 2,2m dalekohledem ESO/MPG (La Silla, Chile). Na žádném z těchto snímků není "klubíčko" viditelné. Je to možné pouze na snímcích, které pořídil přístroj FORS1 na VLT (nahoře uprostřed). Pozice "klubíčka" je v zorném poli snímku vyznačena čtvercem. Pozorování jednoúčelovým úzkopásmovým filtrem odhalí atomy vodíku, které jsou vzdáleny kolem 11,6 miliard sv.l. Na horním pravém snímku je obraz z HST překryt obrazem z tohoto úzkopásmového filtru. Credit: ESO

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »