Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vypuštěny balony na měření kosmického záření

Vypuštěny balony na měření kosmického záření

Balon pro výzkum kosmického záření
Balon pro výzkum kosmického záření
Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.

Po vypuštění 17. a 23. května se balóny postupně nafukovaly až dosáhly výšky 45 kilometrů. Tam už je jejich další osud závislý na rychlosti a směru větru. Unášeny větrem o rychlosti asi 75 km za hodinu se dostanou nad severozápadní Kanadu. Tam jejich pouť skončí a z balónů budou vypuštěny detektory kosmického záření na padáku. Ze Země je pak vyzdvihne vrtulník.

Start balonu
Start balonu
Pozorování kosmického záření z balónu není ničím novým. Naopak, je to spíše návrat ke staré metodě, která je levnější než kosmický výzkum. Za kosmické záření se považuje směs nabitých a rychlých částic protonů, elektronů a těžších jader atomů, které přilétají na Zemi z vesmíru. Kosmické záření přichází z mnoha zdrojů a je produkováno především supernovami.

Pokud je kosmického záření příliš mnoho, může ohrozit astronauty na oběžné dráze a také piloty letadel. Podle odhadů dopadá na každý metr čtvereční zemské atmosféry asi 1000 částic kosmického záření za sekundu. Obyvatele planety před zářením chrání atmosféra Země a to je důvod, proč je jeho výzkum nutný buď z vesmíru nebo právě z výškových balónů. A právě v této době je kosmické záření velmi intenzivní, protože příliš klidné Slunce nás před ním nedokáže tolik chránit, jako v maximu aktivity kdy sluneční magnetosféra a vítr nabírají na síle.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »