Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vyřešil Integral třicet let starý problém?

Vyřešil Integral třicet let starý problém?

20040312.jpg
Observatoř Integral pravděpodobně vyřešila problém difuzního gamma záření vycházejícího z centra Galaxie. Vysoká citlivost a přesnost navádění umožnily rozlišit jednotlivé zdroje záření. Ostatní teleskopy pozorují pozue "mlhu" gamma paprsků.

V průběhu jara a podzimu 2003 sledoval Integral centrální oblasti Galaxie a sledoval neustávající mlhavé záření rozptýleného nízkoenergetického gamma záření. Toto gamma záření bylo objeveno v polovině sedmdesátých let při pokusech na stratosférických balónech. Označujeme jej jako "měkké" gama záření - mluvíme o energiích blízkých gamma záření používaného v lékařství.

Nejdříve se předpokládalo, že záření vzniká při střetech atomů plynu, který prostupuje celou Galaxii. Tato teorie vysvětlovala difuzní charakter emise, neboť zmiňovaný plyn je všudypřítomný, ale neodpovídala energie pozorovaného záření. Záření vznikající uvedeným způsobem by bylo mnohem slabší než pozorované. Záhada zůstala nevyřešena několik desetiletí.

Observatoř Integral nyní odhalila, že místo v mezihvězdného materiálu jsou zdrojem záření jednotlivé zdroje. Pro méně citlivé přístroje se jednotlivé zdroje slily dohromady. Téměř polovina nově objevených zdrojů nezapadá do žádné známé skupiny známých zdrojů gamma záření. Nejspíše představují samostatnou skupinu zdrojů gamma záření.

Prvním náznak přišel minulý říjen, když Integral objevil fascinující zdroj známý jako IGRJ16318-4848. Z dat získaných observatořemi Integral a XMM-Newton vycházelo, že se nejspíše jedná o binární systém obsahující černou díru (nebo neutronovou hvězdu) nacházející se v bublině prachu a plynu. Materiál z doprovázející hvězdy je urychlen a při dopadu na kompaktního průvodce vyzařuje na všech vlnových délkách, převážně v gamma oboru.

Stále je možné, že se jedná o jiný proces (např. bez černé díry) - může se jednat o pozůstatky explodujících hvězd, kterým dodává energii pulsar.

Pozorvání přístrojem SPI na Integralu může dodat další informace o těchto zajímavých objektech.

Je důležité zmínit, že zatím bylo pozorováno pouze centrum Galaxie, které má velmi atypické podmínky. V disku Galaxie může měkké gamma záření vznikat zcela jiným způsobem. K povtvrzení (či vyvrácení) teorie o bodových zdrojích bude nutné další dlouhodobé pozorování. Nakonec získáme vyčerpávající katalog nejenergetičtějších objektů v Galaxii.

ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimna obloha

Canon 60Dmod+Sigma 18-35mm, f1.8@18mm, f2.5, ISO 1600, panorama z cca 40 fotiek a kazda fotka 60sec expozicia.

Další informace »