Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vývoj výtrysku rentgenového záření

Vývoj výtrysku rentgenového záření

První pozorování životního cyklu výtrysku rentgenového záření z černé díry v binárním systému XTE-J1550-564 bylo provedeno díky snímkům družice Chandra, které odhalily zpomalující a postupně hasnoucí výtrysky.

Záblesk rentgenového záření ze systému XTE-J1550-564 zachytila družice Rossi v roce 1998. Následná pozorování družicí Chandra nejprve odhalily jeden výtrysk a později druhý směřující na opačnou stranu. Výtrysky se pohybovaly přibližně poloviční rychlostí světla. Za čtyři roky se výtrysky posunuly o více než tři světelné roky a jeden z nich (levý) zpomalil a zmizel.

Výtrysky z binárních systémů černá díra-hvězda jsou ve vesmíru poměrně běžné a zdá se, že jde o hlavní způsob jak černé díry předávají energii do okolního prostoru. Přestože všechny výtrysky postupně zpomalují (brzdí je okolní plyn a prach), proces může u výtrysků od supermasivních černých děr trvat několik milionů let.

Výtrysky v systému XTE J1550 jsou první, které se podařilo zachytit ve fázi zpomalování. V průběhu minulých čtyřech let pozorovali astronomové proces, který u supermasivních černých děr trvá miliony let. To vyzdvihuje význam pozorování malých černých děr v naší galaxii pro výzkum vzdálených kvasarů a aktivních galaktických jader.

Podrobnosti uvádí i APOD

Zdroj: NASA, Chandra




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nádherný večer sa stal , keď sa na oblohe stretli Mesiac , Venuša a Mars. Škoda, že Saturn bol tak slabý..

Canon 600D a obj. Canon 18 - 55 mm. Bez úprav iba pridané popisky planét, Mesiaca a blízkej hviezdy.

Další informace »