Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vzdálená srážka odhalila tajemství vývoje galaxií

Vzdálená srážka odhalila tajemství vývoje galaxií

HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti
Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
Velmi vzácné splynutí dvou velkých galaxií bylo zaznamenáno na snímku pořízeném pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. K objevu přispěla rovněž NASA. Následná pozorování několika pozemními i kosmickými dalekohledy včetně Hubblova kosmického dalekohledu HST a Spitzerova kosmického dalekohledu SST odhalila příběh dvou vzdálených galaxií, které se srazily a navzájem propletly, což vedlo k velmi intenzívní tvorbě nových hvězd. Nakonec obě galaxie splynou a vytvoří jednu obří eliptickou galaxii.

Objev pomůže vysvětlit jednu astronomickou záhadu. Když byl vesmír starý asi 3 až 4 miliardy roků, byl zaplněn velkými načervenalými galaxiemi eliptických tvarů, obsahujícími převážně staré hvězdy. Astronomové se zajímali o to, zda tyto galaxie byly vytvořeny pozvolna v průběhu času v důsledku „pojídání“ menších galaxií, a nebo vznikaly mnohem rychleji v důsledku mohutných srážek dvou velkých galaxií.

Nová zjištění naznačují, že za vznik obřích eliptických galaxií jsou zodpovědné mohutné srážky. „Sledovali jsme ranou fázi života takovýchto galaxií po vzájemné srážce – nástup aktivity tvorby hvězd, která netrvala příliš dlouho,“ říká Hai Fu (University of California, Irvine), hlavní autor článku popisujícího výsledky pozorování. Článek byl publikován 22. 5. 2013 v časopise Nature.

„Tyto splývající galaxie obdařené explodující tvorbou nových hvězd byly zcela ukryty v oblacích prachu,“ říká spoluautorka článku Asantha Cooray (University of California, Irvine). „Bez detektorů infračerveného záření Herschelovy kosmické observatoře bychom nebyli schopni proniknout pohledem skrz oblaka prachu a podívat se na ukryté místo činu.“

Kosmická observatoř Herschel, která pracovala téměř 4 roky, byla zkonstruována za účelem pozorování delších vlnových délek infračerveného záření. Jak bylo očekáváno, nedávno družice vypotřebovala zásoby kapalné chladící látky potřebné k ochlazování citlivých detektorů infračerveného záření. Zatímco její kosmická mise již skončila, astronomové stále ještě zpracovávají získaná data a očekávají další objevy.

HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti
Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO
V rámci nového výzkumu byl Herschelův kosmický dalekohled použit k zaznamenání kolidujících galaxií s označením HXMM01, které jsou od Země vzdáleny přibližně 11 miliard světelných roků. K jejich srážce došlo v době, kdy vesmír byl starý zhruba 3 miliardy roků. Nejprve astronomové předpokládali, že zde dvě galaxie vytvořily efekt gravitační čočky a vytvořily obraz představující jednu galaxii. Takovéto čočkující galaxie jsou v astronomii docela známé. Jejich vliv se projevuje tehdy, když gravitace galaxie v popředí zakřiví a zesílí světlo mnohem vzdálenějšího objektu. Po důkladném výzkumu si astronomové uvědomili, že zde ve skutečnosti pozorují splynutí dvou galaxií.

Další výzkum odhalil, že splývající galaxie produkují v průměru 2 000 hvězd ročně. Pro srovnání, v naší Galaxii se podle odhadu „vylíhnou“ dvě až tři nové hvězdy ročně. Celkový počet hvězd v obou kolidujících galaxiích dosahuje zhruba čísla 400 miliard.

Srážky galaxií jsou ve vesmíru docela běžné, avšak právě tato událost je mimořádná, protože velká srážka v tak vzdáleném časovém období vytváří bohaté zásoby plynů a rodících se hvězd. Výsledky budou mít dopad na mnohem populárnější modely vysvětlující vznik největších galaxií ve vesmíru v důsledku „pojídání“ malých galaxií. Místo toho udělaly svou práci obří srážky velkých galaxií.

Většinu velkých galaxií můžeme rozdělit do dvou kategorií: spirální jako je naše Galaxie (Mléčná dráha), které obsahují dostatečné množství plynů a aktivně vytvářejí nové hvězdy; do druhé skupiny patří na plyn chudé eliptické galaxie, které obsahují populaci starých chladných červených hvězd a vykazují omezený vznik hvězd nových.

Zdroj: www.nasa.gov a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HXMM01, NASA, ESA, Herschel space observatory


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »