Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záblesk z hranic viditelného vesmíru
Filip Hroch Vytisknout článek

Záblesk z hranic viditelného vesmíru

Unikátní pozorování velmi vzdáleného objektu se podařilo astronomům z Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Pracovníci a studenti pozorovali světlo vzdáleného objektu - dosvitu, kterému předcházelo vzplanutí gama záblesku.

Pojmem dosvit označují odborníci rychle slábnoucí bodový objekt nalézající se v místě gama záblesku a pozorovatelný velkými dalekohledy nebo radioastronomicky. Vesměs jde o extrémně slabé objekty zachytitelné jen citlivou detekční technikou. Optické studium dosvitů po gama záblescích je velmi mladý vědní obor, který se začal rozvíjet koncem devadesátých let, kdy se podařilo zachytit první případ.

Gama záblesky znají astronomové od konce šedesátých let, kdy byly objeveny jako vedlejší produkt družicové kontroly zákazu jaderných pozemních explozí. I přes intenzivní astronomický výzkum za posledních čtyřicet let dosud neznáme uspokojivou odpověď ani na základní otázky kolem podstaty a vzniku těchto jevů. Všeobecně přijímané hypotézy předpokládají, že jde o gigantické exploze způsobené neutronovými hvězdami nebo černými děrami.

O objev gama záblesku z 22. září 2005 se zasloužila specializovaná družice SWIFT, která prostřednictvím Internetu informovala pozorovatele na celém světě včetně zařízení v Brně. Následná optická pozorování dalekohledem Masarykovy university i Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka tak začala mohla začít pouhé dvě a půl hodiny po úkazu. Díky relativně malé prodlevě tak byla reálná šance sledovat rychle slábnoucí objekt i na velmi světlé městské obloze. Oba přístroje nezávisle potvrdily existenci nového objektu na pozici udané družicí. Vyhodnocení dostupných dat tohoto dosvitu z družic a ostatních dalekohledů stále probíhá, přesto lze již odhadnout vzdálenost mateřského objektu záblesku na přibližně osmnáct miliard světelných let a okamžik exploze na asi tři miliardy let po Velkém třesku. Pozorovaný optický zdroj je tedy pravděpodobně nejstarší a nejvzdálenější událostí tohoto typu pozorovanou v České republice.

Společné pozorování astronomů Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně je vůbec prvním tohoto druhu v České republice a přichází také v době, kdy je tento výzkum stále ještě v plenkách. Podrobné výsledky budou publikovány v odborné astronomické literatuře, kde mají srovnatelnou váhu s ostatními pozorováními z celého světa a přispějí tak k poodhalení tajemství záblesků energetického gama záření. Více informací o celém jevu se lze dočíst na stránce Instantních astronomických novin, kde jsou také k dispozici animace a další materiály.

dr. Filip Hroch, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Bc. Rudolf Novák, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »