Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záblesk z hranic viditelného vesmíru
Filip Hroch Vytisknout článek

Záblesk z hranic viditelného vesmíru

Unikátní pozorování velmi vzdáleného objektu se podařilo astronomům z Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Pracovníci a studenti pozorovali světlo vzdáleného objektu - dosvitu, kterému předcházelo vzplanutí gama záblesku.

Pojmem dosvit označují odborníci rychle slábnoucí bodový objekt nalézající se v místě gama záblesku a pozorovatelný velkými dalekohledy nebo radioastronomicky. Vesměs jde o extrémně slabé objekty zachytitelné jen citlivou detekční technikou. Optické studium dosvitů po gama záblescích je velmi mladý vědní obor, který se začal rozvíjet koncem devadesátých let, kdy se podařilo zachytit první případ.

Gama záblesky znají astronomové od konce šedesátých let, kdy byly objeveny jako vedlejší produkt družicové kontroly zákazu jaderných pozemních explozí. I přes intenzivní astronomický výzkum za posledních čtyřicet let dosud neznáme uspokojivou odpověď ani na základní otázky kolem podstaty a vzniku těchto jevů. Všeobecně přijímané hypotézy předpokládají, že jde o gigantické exploze způsobené neutronovými hvězdami nebo černými děrami.

O objev gama záblesku z 22. září 2005 se zasloužila specializovaná družice SWIFT, která prostřednictvím Internetu informovala pozorovatele na celém světě včetně zařízení v Brně. Následná optická pozorování dalekohledem Masarykovy university i Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka tak začala mohla začít pouhé dvě a půl hodiny po úkazu. Díky relativně malé prodlevě tak byla reálná šance sledovat rychle slábnoucí objekt i na velmi světlé městské obloze. Oba přístroje nezávisle potvrdily existenci nového objektu na pozici udané družicí. Vyhodnocení dostupných dat tohoto dosvitu z družic a ostatních dalekohledů stále probíhá, přesto lze již odhadnout vzdálenost mateřského objektu záblesku na přibližně osmnáct miliard světelných let a okamžik exploze na asi tři miliardy let po Velkém třesku. Pozorovaný optický zdroj je tedy pravděpodobně nejstarší a nejvzdálenější událostí tohoto typu pozorovanou v České republice.

Společné pozorování astronomů Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně je vůbec prvním tohoto druhu v České republice a přichází také v době, kdy je tento výzkum stále ještě v plenkách. Podrobné výsledky budou publikovány v odborné astronomické literatuře, kde mají srovnatelnou váhu s ostatními pozorováními z celého světa a přispějí tak k poodhalení tajemství záblesků energetického gama záření. Více informací o celém jevu se lze dočíst na stránce Instantních astronomických novin, kde jsou také k dispozici animace a další materiály.

dr. Filip Hroch, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Bc. Rudolf Novák, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »