Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záblesk z hranic viditelného vesmíru
Filip Hroch Vytisknout článek

Záblesk z hranic viditelného vesmíru

Unikátní pozorování velmi vzdáleného objektu se podařilo astronomům z Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Pracovníci a studenti pozorovali světlo vzdáleného objektu - dosvitu, kterému předcházelo vzplanutí gama záblesku.

Pojmem dosvit označují odborníci rychle slábnoucí bodový objekt nalézající se v místě gama záblesku a pozorovatelný velkými dalekohledy nebo radioastronomicky. Vesměs jde o extrémně slabé objekty zachytitelné jen citlivou detekční technikou. Optické studium dosvitů po gama záblescích je velmi mladý vědní obor, který se začal rozvíjet koncem devadesátých let, kdy se podařilo zachytit první případ.

Gama záblesky znají astronomové od konce šedesátých let, kdy byly objeveny jako vedlejší produkt družicové kontroly zákazu jaderných pozemních explozí. I přes intenzivní astronomický výzkum za posledních čtyřicet let dosud neznáme uspokojivou odpověď ani na základní otázky kolem podstaty a vzniku těchto jevů. Všeobecně přijímané hypotézy předpokládají, že jde o gigantické exploze způsobené neutronovými hvězdami nebo černými děrami.

O objev gama záblesku z 22. září 2005 se zasloužila specializovaná družice SWIFT, která prostřednictvím Internetu informovala pozorovatele na celém světě včetně zařízení v Brně. Následná optická pozorování dalekohledem Masarykovy university i Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka tak začala mohla začít pouhé dvě a půl hodiny po úkazu. Díky relativně malé prodlevě tak byla reálná šance sledovat rychle slábnoucí objekt i na velmi světlé městské obloze. Oba přístroje nezávisle potvrdily existenci nového objektu na pozici udané družicí. Vyhodnocení dostupných dat tohoto dosvitu z družic a ostatních dalekohledů stále probíhá, přesto lze již odhadnout vzdálenost mateřského objektu záblesku na přibližně osmnáct miliard světelných let a okamžik exploze na asi tři miliardy let po Velkém třesku. Pozorovaný optický zdroj je tedy pravděpodobně nejstarší a nejvzdálenější událostí tohoto typu pozorovanou v České republice.

Společné pozorování astronomů Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně je vůbec prvním tohoto druhu v České republice a přichází také v době, kdy je tento výzkum stále ještě v plenkách. Podrobné výsledky budou publikovány v odborné astronomické literatuře, kde mají srovnatelnou váhu s ostatními pozorováními z celého světa a přispějí tak k poodhalení tajemství záblesků energetického gama záření. Více informací o celém jevu se lze dočíst na stránce Instantních astronomických novin, kde jsou také k dispozici animace a další materiály.

dr. Filip Hroch, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Bc. Rudolf Novák, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně




O autorovi



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa P41 Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa se nachází ve Velké medvědici.Jasno,mírný vítr.Magnituda cca 8.Dne 24.3.2017.

Další informace »