Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhadný plyn v centru naší Galaxie

Záhadný plyn v centru naší Galaxie

chandra.jpg
Astronomická družice Chandra (start 23. 7. 1999), která detekuje vesmírné zdroje rentgenového záření, se zaměřila mj. na sledování centrální oblasti naší Galaxie. Pozorování trvalo nepřetržitě 170 hodin. Výsledkem experimentu je důkaz existence obrovského oblaku mimořádně horkého plynu v centru Mléčné dráhy.

Chandra-x-ray.jpg
Publikovaná fotografie vznikla složením více než deseti snímků, které družice Chandra pořídila. Průměr studované oblasti dosahuje 130 světelných let. Červenému světlu odpovídají oblasti vyzařující rentgenové záření o nízké energii, zelené barvě odpovídá střední oblast rentgenového spektra a modrá barva představuje oblasti rentgenového záření o vysokých energiích. Je třeba říci, že se podařilo - vzhledem k mimořádné rozlišovací schopnosti družice Chandra - objevit nejen záření mimořádně žhavého plynu, ale také rozlišit 2357 bodových zdrojů rentgenového záření: neutronové hvězdy, černé díry, bílé trpaslíky, hvězdy nacházející se před oblakem žhavého plynu, vzdálené galaxie apod.

Studium pořízených spekter uvedené oblasti naší Galaxie ukázalo, že se zde nachází vnitřní nepravidelný oblak plynu, jehož teplota dosahuje 10 miliónů stupňů, který je obklopen oblakem ještě žhavějšího plynu o teplotě 100 miliónů stupňů. Mohutná gravitace všech známých objektů v centru Galaxie, tj. hvězd a supermasívní černé díry, nebyla doposud schopna přetáhnout tento oblak do středu naší Galaxie. Podle výpočtů by takovýto proces probíhal pouze 10 000 roků. Stáří Mléčné dráhy se přitom odhaduje na 10 miliard roků.

To znamená, že se plyn v tomto oblaku musí postupně regenerovat a ohřívat. Tento proces může probíhat v důsledku vlivu mohutného hvězdného větru hmotných hvězd, avšak takovýto zdroj je zatím neznámý. Podle některých astronomů mohou plyn zahřívat magnetické turbulence, vznikající v důsledku rázových vln, které jsou produkovány při explozích supernov. Další teorie předpokládá, že k ohřívání plynu dochází vlivem vysokoenergetických protonů a elektronů, které jsou rovněž produkovány rázovými vlnami vybuchujících supernov. Ani jednomu způsobu však neodpovídají data, zjištěná o podmínkách v centru Galaxie. Záhada horkého plynu zatím zůstává neobjasněna.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »