Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zničení částic temné hmoty zaznamenáno
Vít Straka Vytisknout článek

Zničení částic temné hmoty zaznamenáno

PAMELA
PAMELA
Možná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.

Sonda PAMELA odstartovala do vesmíru 15. června 2006 z Bajkonuru, na palubě nosné rakety Sojuz společně s ruským satelitem Resurs-DK1 a dosáhla plánované eliptické oběžné dráhy s perigeem 350, apogeem 610 km a sklonem 70 stupňů k rovníku. Toto zařízení sloužící k identifikaci částic má ohromný vědecký potenciál, používá magnetický spektrometr s nejrůznějšími druhy speciálních detektorů, provádí měření s obrovskou přesností a je velmi citlivé na velkou škálu částic a kosmického záření. Sonda je schopna zaznamenat záření o energiích od 50 MeV (50 megaelektronvoltů = 50 milionů elektronvoltů) do stovek GeV (gigaelektronvolt = miliarda elektronvoltů). Projekt PAMELA se celkově zabývá snad nejpřitažlivějšími otázkami současné astronomie a astrofyziky - vlastnosti temné hmoty, absence antihmoty v kosmu, vznik a vývoj galaxií. Společně s projekty AGILE a GLAST by se jim mohlo podařit zodpovědět alespoň některé otázky.

Nedávno PAMELA zaznamenala velké množství pozitronů (antičástice elektronu) s energií převyšující očekávaných 10 Gev, současná fyzika to nedokáže vysvětlit. Tento přebytek odpovídá tomu, co mohou vyprodukovat částice temné hmoty, když jsou v centru Galaxie zničeny ostatními částicemi. V tomto případě by šlo o první zachycený projev zničení částic temné hmoty. Je zde ale také druhá možnost, částice s neobvykle vysokou energií mohly být vyprodukovány blízkým pulsarem (neutronové hvězdy, vzniklé po výbuchu supernovy, vysílající svazky rádiových vln).

Vědecký tým PAMELA byl však nucen v souvislosti s touto událostí zveřejnit neúplné výsledky, protože ostatní vědci jim tajně nahlíželi do dat. Podobná událost v tomto roce potkala i tým sondy Phoenix, musela být uspořádána tisková konference a veškeré dohady a domněnky vyvráceny. Tým PAMELA tak zatím nedokáže s určitostí vyslovit nějaké závěry, ale časem s pomocí dalších dat se jim to doufejme podaří.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »