Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zničení částic temné hmoty zaznamenáno
Vít Straka Vytisknout článek

Zničení částic temné hmoty zaznamenáno

PAMELA
PAMELA
Možná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.

Sonda PAMELA odstartovala do vesmíru 15. června 2006 z Bajkonuru, na palubě nosné rakety Sojuz společně s ruským satelitem Resurs-DK1 a dosáhla plánované eliptické oběžné dráhy s perigeem 350, apogeem 610 km a sklonem 70 stupňů k rovníku. Toto zařízení sloužící k identifikaci částic má ohromný vědecký potenciál, používá magnetický spektrometr s nejrůznějšími druhy speciálních detektorů, provádí měření s obrovskou přesností a je velmi citlivé na velkou škálu částic a kosmického záření. Sonda je schopna zaznamenat záření o energiích od 50 MeV (50 megaelektronvoltů = 50 milionů elektronvoltů) do stovek GeV (gigaelektronvolt = miliarda elektronvoltů). Projekt PAMELA se celkově zabývá snad nejpřitažlivějšími otázkami současné astronomie a astrofyziky - vlastnosti temné hmoty, absence antihmoty v kosmu, vznik a vývoj galaxií. Společně s projekty AGILE a GLAST by se jim mohlo podařit zodpovědět alespoň některé otázky.

Nedávno PAMELA zaznamenala velké množství pozitronů (antičástice elektronu) s energií převyšující očekávaných 10 Gev, současná fyzika to nedokáže vysvětlit. Tento přebytek odpovídá tomu, co mohou vyprodukovat částice temné hmoty, když jsou v centru Galaxie zničeny ostatními částicemi. V tomto případě by šlo o první zachycený projev zničení částic temné hmoty. Je zde ale také druhá možnost, částice s neobvykle vysokou energií mohly být vyprodukovány blízkým pulsarem (neutronové hvězdy, vzniklé po výbuchu supernovy, vysílající svazky rádiových vln).

Vědecký tým PAMELA byl však nucen v souvislosti s touto událostí zveřejnit neúplné výsledky, protože ostatní vědci jim tajně nahlíželi do dat. Podobná událost v tomto roce potkala i tým sondy Phoenix, musela být uspořádána tisková konference a veškeré dohady a domněnky vyvráceny. Tým PAMELA tak zatím nedokáže s určitostí vyslovit nějaké závěry, ale časem s pomocí dalších dat se jim to doufejme podaří.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »