Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Znovuzrození umírající galaxie

Znovuzrození umírající galaxie

Phoenix_Dwarf.jpg
Astronomové nedaleko Mléčné dráhy objevili umírající trpasličí galaxii, která stejně jako bájný pták Fénix, zahájila své vlastní znovuzrození. Tento objev by mohl vyřešit i dlouhotrvající problém chybějících shluků temné hmoty v blízkost naší Galaxie.

Poblíž naší Galaxie víme o existenci asi 20 malých galaxií a většina z nich patří do některé ze dvou hlavních kategorií:
- trpasličí kulové (sférické) galaxie (Dwarf spheroidal galaxies), které jsou „mrtvé“, protože postrádají plyn, potřebný ke vzniku nových hvězd
- trpasličí nepravidelné galaxie (Dwarf irregular galaxies), které mají dostatek plynu a vykazují znaky pokračujícího formování hvězd.

Podle některých astronomů trpasličí galaxie mohou opakovaně přecházet tam a zpět mezi dvěma typy galaxií – mezi umírajícími a znovu se rodícími. U trpasličích galaxií s dostatkem plynu probíhá rychlé formování hvězd. Ale nově vytvořené hvězdy pak „sterilizují” galaxii tím, že vybuchnou jako supernovy a plyn odfouknou. Galaxie si svou gravitací později přitáhne plyn zpět a s novými zásobami může zahájit další cyklus formování hvězd.

Lisa Youngová (New Mexico Institute of Mining a Technology in Socorro, Nové Mexiko, USA) vede tým astronomů, který radioteleskopy VLA (Very Large Array, New Mexico) pozoroval plynný oblak v bezprostřední blízkosti malé galaxie Fénix (Phoenix galaxy), která je satelitní galaxií naší Mléčné dráhy. Oblak se pohybuje dostatečně pomalu, aby mohl galaxii „oživit” a spustit proces formování nových hvězd.

Tato trpasličí galaxie, nazývaná také Phoenix Dwarf (Credit: Lowell Observatory/LGS), leží ve vzdálenosti 1,4 miliónů sv.l. od Země a její hmotnost je asi 33 miliónů Sluncí.

Ačkoli Phoenix Dwarf nyní nevykazuje znaky vzniku nových hvězd, podle pozorování HST 22.000 z jejich hvězd pravděpodobně vybuchlo před 50 milióny let. Pokud tato zvýšená „hvězdná porodnost” byla odpovědná za „vyhnání” plynného oblaku, jeho nynější pozice ukazuje, že se pohybuje příliš pomalu, aby mohl z galaxie uniknout navždy. Za předpokladu dostatečného množství materiálu (asi 100 000 Sluncí) bude od nynějška gravitace galaxie většinu plynu „tahat” zpět dalších několik set miliónů let. K těmto výsledkům došel tým astronomů na základě matematických modelů.

Jakkoliv přirovnání k bájnému ptáku Fénixu je velmi příznačné, jedná se pouze o shodu okolností. Galaxie své jméno získala podle souhvězdí Fénix (Phoenix), ve kterém leží.

Astronomové již dříve identifikovali znaky takových cyklů znovuzrození u několika dalších trpasličích galaxií, ale vždy chyběl zcela přesvědčivý důkaz.

Podle Mordecai-Marka Maca Lowa (American Museum of Natural History, New York) se jedná o nejlepší důkaz, že „cyklus formování hvězd je řízen supernovami”. Ještě dodává, že tento scénář pravděpodobně platí i pro další galaxie stejně veliké jako galaxie Phoenix. Ale nemohlo by se to odehrávat v hmotnějších galaxiích, protože ty jsou schopny udržet si plyn navzdory explozím supernov; nebo v menších, jejichž gravitace je příliš slabá, aby znovu získaly odhozený plyn.

Existence těchto cyklů rovněž může přispět k řešení dlouhodobého problému s temnou hmotou, které musí být ve vesmíru asi 6krát více než hmoty normální. Modely formování galaxií ukazují, že v okolí Mléčné dráhy by mělo být mnohem víc malých galaxií než se zatím napozorovalo. Možná uvízly v malých shlucích temné hmoty.

Jestli ve většině trpasličích galaxií hvězdy vznikají nepravidelně v závislosti na tomuto cyklu, vytvoří se mnohem méně hvězd než kdyby se nové hvězdy formovaly sice pomalu ale trvale. Proto jsou tyto galaxie slabé a obtížně se odhalují, řekl Mac Low.

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »