Úvodní strana  >  Na obloze  >  Komety  >  Jak pozorovat komety?

Jak pozorovat komety?

Aneb zapojte se do světové kampaně

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Damian Peach
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Damian Peach
Na obloze je každoročně vidět několik desítek komet. Některé z nich dosáhnou takové jasnosti, že jsou pozorovatelné i v amatérských dalekohledech, triedrech. Výjimečně pouhým okem. Výpis aktuálně pozorovatelných komet naleznete např. na webu Seiichi Yoshidy. Na vyhledání komety použijeme vhodnou mapku, např. z webu SMPH.

Na komety se můžeme kochat a třeba sledovat, jak se kometa v průběhu desítek minut pomalu posouvá mezi hvězdami. Krom obyčejného kochání se krásami vesmíru můžeme provést i hodnotná pozorování. U komet se dají provádět tzv. odhady jasnosti, které se dělají vizuálně. A zde hrají astronomové-amatéři velkou roli. Díky mnoha pozorováním od pozorovatelů z celého světa se daří analyzovat chování mnoha různých komet. I vy se můžete přidat!

Při určování jasnosti komety je důležité, aby bylo oko adaptované na tmu. Astronomové během svých pozorování používají tlumené červené světlo, které nejméně ruší adaptaci na tmu.

Dalším důležitým bodem je místo odkud budete pozorovat. Dobré je mít tmavou oblohu. Čím bude světlejší obloha, tím bude odhad jasnosti méně kvalitní. Na světlé obloze (ve městě, nebo za svitu Měsíce) jsou slabší objekty hůře viditelné a u komet bude vidět pouze její nejjasnější část. Slabší, vnější část komety se ztratí ve světlé obloze. To povede k podhodnocení jasnosti komety.

Stupeň kondenzace komy

Každá kometa může vypadat jinak. Některé komety jsou zcela difúzní, bez náznaku zjasnění ve středu. Jiné mohou vypadat jako hvězda (obvykle při náhlém zjasnění). Stupeň kondenzace komy odhadneme pomocí této stupnice, stupnice má 10 hodnot (0 až 9). Stupeň kondenzace je součásti odhadu jasnosti komety.

Stupeň kondenzace komety Autor: Martin Mašek
Stupeň kondenzace komety
Autor: Martin Mašek

Určení jasnosti komety

Velikost dalekohledu by měl být přizpůsoben jasnosti komety. Na jasné komety (do 4 mag) bude stačit pouhé oko. Většinu komet ale není možno vidět pouhým okem, k jejich pozorování musíme použít dalekohled.

Na komety do 8 mag je vhodný klasický triedr, např. 10×50. Pro komety do jasnosti 11 mag je vhodný velký binokulár, např. 25×100, nebo malý astronomický dalekohled o průměru mezi 80 – 150 mm. Na ještě slabší komety je vhodný dalekohled o průměru 200 mm a větší.

Jasnost komety se srovnává s okolními hvězdami, které jsou poblíž komety. K určení jasnosti komety existuje několik metod. Zde jsou uvedeny tři nejzákladnější.

Sidwigova metoda odhadu jasnosti komety. Autor: Martin Mašek
Sidwigova metoda odhadu jasnosti komety.
Autor: Martin Mašek
Sidgwickova metoda – Nejprve si zapamatuji velikost zaostřené komety, pak rozostřuji hvězdy tak, aby dosáhly velikosti zaostřené komety. Pak srovnávám jasnost zaostřené komety s rozostřenými hvězdami. Tato metoda se hodí na difúzní komety, které nemají jasnou centrální kondenzaci.
Bobrovnikova metoda odhadu jasnosti komety Autor: Martin Mašek
Bobrovnikova metoda odhadu jasnosti komety
Autor: Martin Mašek
Bobrovnikova metoda – Rozostřím obraz, aby měla kometa a hvězda podobnou velikost. Srovnávám jasnost rozostřené komety s rozostřenými hvězdami. Tato metoda se hodí u komet s vysokou kondenzací.
Morrisova metoda odhadu jasnosti komety Autor: Martin Mašek
Morrisova metoda odhadu jasnosti komety
Autor: Martin Mašek
Morrisova matoda – Rozostřím obraz komety a zapamatuji si její velikost, dále rozostřuji hvězdy tak, aby dosáhly velikosti předešlého obrazu komety. Pak srovnávám jas rozostřené komety s více rozostřeným obrazem hvězd. Tato metoda je nejobtížnější, ale lze ji použít na každou kometu (jak difúzní, tak i velmi kondenzovanou).

U všech srovnávacích metod se provádí zápis, který vyznačuje odhad jasnosti komety vůči okolním srovnávacím hvězdám. Vždy se používají s kometou dvě hvězdy – jedna slabší, než kometa, jedna jasnější. Během odhadu si pozorovatel zvolí tzv. odhadní stupně (viz tabulka). Je dobré takto odhad provést s více okolními hvězdami.

Zápis z odhadu pak muže vypadat např. takto: A3K2B (hvězda A byla o tři odhadní stupně jasnější, než kometa. A hvězda B byla o dva odhadní stupně slabší, než kometa). Nebo C0K4D (hvězda C se jeví stejně jasná jako kometa a hvězda D je výrazně slabší, něž kometa). Během pozorování je dobré si udělat zákres komety vůči okolním hvězdám a srovnávací hvězdy si vhodně označit a napsat zápisy odhadu.

Tabulka s odhadními stupni Autor: Martin Mašek
Tabulka s odhadními stupni
Autor: Martin Mašek

Při samotném pozorování není potřeba znát jasnosti hvězd, se kterými byla kometa srovnávána. Jasnosti srovnávacích hvězd se zjišťují dodatečně, po pozorování. Jasnosti hvězd se dají zjistit v každém lepším počítačovém planetáriu (Např. Stellarium, Guide9, Cartes du Ciel). V různých planetáriích se však mohou jasnosti konkrétních hvězd uvedeny jasnosti hvězd lišit podle použitého katalogu. Velmi vhodným hvězdným katalogem je katalog Tycho, který obsahuje hvězdy do cca 12 mag. U slabších hvězd lze použít katalog APASS.

Velikost komy komety

Kresba komety C/2011 Q4 NEAT. Autor: Petr Horálek
Kresba komety C/2011 Q4 NEAT.
Autor: Petr Horálek
Každá kometa je na obloze různě velká. Velikost komy se určí nejlépe načrtnutím hvězdného pole okolí komety a pomocí hvězdné mapy či počítačového planetária se pak dá určit velikost komy komety vůči úhlovým vzdálenostem okolních. Velikost komy se udává v úhlových minutách (pro srovnání - 30 úhlových minut je zdánlivý průměr Měsíce na obloze).

Délka ohonu komety a poziční úhel

U komet se dá někdy i pozorovat ohon, zpravidla ho mívají jen ty jasnější. Většina slabých komet jsou jenom mlhavé flíčky bez ohonu. Pokud je ohon viditelný, dá se určit jeho poziční úhel a délka. Jako při určení velikosti komy komety je dobré si nakreslit hvězdné pole okolí komety a pomocí hvězdné mapy či počítačového planetária si změřit délku ohonu a poziční úhel. Délka ohonu se měří v úhlových stupních (1° = 60‘). Poziční úhel nám ukazuje, kterým směrem míří ohon komety. Sever = 0°, východ 90°, jih 180°, západ 270°. Nezapomeňte na orientaci obrazu v dalekohledu (astronomické dalekohledy převrací).

Určení pozičního úhlu komety Autor: Martin Mašek
Určení pozičního úhlu komety
Autor: Martin Mašek

Určení jasnosti komety z provedeného odhadu

Při pozorování jsme pomocí odhadních stupňů zapsali relativní jasnosti vůči okolním srovnávacím hvězdám. Nyní přichází čas zjistit jasnost komety z odhadních stupňů. Připravme si jasnosti srovnávacích hvězd z počítačového planetária. Pomocí excelovské tabulky můžeme pomocí odhadních stupňů a katalogových jasností hvězd určit jasnost komety. Excelovská tabulka přímo vygeneruje ICQ (International comet Quarterly) formát odhadu.

» Stáhnout excelovský program pro zpracování pozorování

Kam posílat pozorování?

Pozorování komet můžete jako přehled zjištěných údajů zaslat kontaktu ICQ v ČR. Můžete jej zaslat i v nezpracované podobě. Přehled a vyhledávací mapky vhodných komet pro pozorování naleznete na stránce www.kommet.cz. Pozorování v ČR shromažďuje Společnost Pro Meziplanetární hmotu, konkrétně Kamil Hornoch (k.hornoch@centrum.cz). Pokud potřebujete radu, pozorování s dotazy také můžete posílat na Jakuba Černého (kaos@kommet.cz).

Světelná křivka jasnosti komety Autor: Jakub Černý
Světelná křivka jasnosti komety
Autor: Jakub Černý

Zápis z pozorování

Zjednodušený zápis z pozorování může vypadat takto:

C/2006 M4 (SWAN)
2006 Oct. 10.73 UT, m1=4.3, dia 10‘, DC=5, tail 60‘ PA 30°. 10x50B
Martin Mašek, Liberec, Czech republic

Jméno a označení komety
Rok, měsíc a den (na desetiny dne = 2006 Oct 10.73 = 10. 10. 2006, 17:30 UT), jasnost komety, velikost komy v minutách, stupeň kondenzace, délka ohonu, použitý přístroj.
Jméno pozorovatele, místo pozorování, název státu.

A stejný odhad, oficiální ICQ (International Comet Quartely) formát:


2006M4 2006 10 10.73 M  4.3 TK   5  B      10 10.0  5            ICQ XXMAS01

Formát zápisu je 80 znakový kód:

IIIYYYYMnL YYYY MM DD.DD eM mm.m:r AAA.ATF/xxxx &dd.ddnDC &t.ttmANG ICQ XX*OBSxx
123456789 123456789 123456789 123456789 123456789 123456789 123456789 1234567890
  • IIIYYYYMnL - označení komety (u komety Hartley je to 103 a 7 mezer)
  • YYYY _MM_DD.DD_  - datum a čas pozorování v UT
  • M - metoda pozorování (M = Morris, S = Sidwick, B = Bobrovnikov)
  • mm.m - odhadnutá jasnost komety v magnitudách, : je použito u nejasného odhadu
  • r_ - použitý hvězdný katalog (TI pro Tycho1, TK pro Tycho2, AQ pro APASS)
  • AAA.A - průměr objektivu dalekohledu v cm
  • T - typ dalekohledu, F/ je jeho světelnost (u binokulárů se světelnost neuvádí)
  • xxxx - použité zvětšení
  • &dd.dd - průměr komy v úhlových minutách, DC je její stupeň kondenzace
  • &t.tt - délka ohonu ve stupních a ANG je jeho poziční úhel
  • ICQ_XX_ - číslo ICQ kde bylo pozorování publikováno - ponecháváme ICQ XX
  • OBSxx - kód pozorovatele (pokud pozorujete poprvé, bude Vám teprve přiděleno).

Pokud tedy 22. Října v 23 hodin UT, odpozorujeme kometu 103P/Hartley a odhadneme jasnost na 4,2 mag, komu širokou 15' s DC=4, ohon o délce 0.85 stupně v pozičním úhlu 30 a použijeme katalog Tycho1 a binokulár 7x50, bude zápis vypadat následovně:

103________2010_10_22.96__M__4.2_TI__5__B_____7__15____4___0.85__30_ICQ_XX_OBSxx
(znak _ označuje mezeru)


O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Student aplikované geografie na TU Liberec, zároveň operátor robotického dalekohledu FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, který je umístěn v jihoamerické pampě na observatoři Pierra Augera. V současné době je místopředsedou Sekce pro děti a mládež ČAS, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, SMPH a APO. Rovněž objevitel několika proměnných hvězd.

Štítky: Pozorování , Kometa 


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »