Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce

Průběh úplného zatmění Měsíce. Autor: Fred Espenak
Průběh úplného zatmění Měsíce.
Autor: Fred Espenak
Zatmění Měsíce - překrásný a často barvitý úkaz, při kterém se náš kosmický soused ve fázi úplňku prochází zemským stínem. Nejkrásnější měsíční zatmění - úplné - bývá vždy bezednou fotografickou inspirací a rovněž důvodem k oprášení kdejakého hvězdářského dalekohledu. Měsíc chytne zvláštní naoranžovělý či narudlý nádech a světlá obloha za měsíčního svitu pomalu potmavne. Mimo města tak záhy vynikne spousta hvězd, Mléčná dráha a do toho všeho na obloze tiše jak pomeranč leží onen nezvyklý potemnělý úplněk. Je to vskutku pozoruhodný pohled, který v minulosti naháněl hrůzu a dokonce byl i předzvěstí apokalypsy. Dnes se již s ledovým klidem a patřičným vzrušením můžeme úkazu jen bažit. Kdy tedy nastane v Česku to nejbližší? A co při něm budeme pozorovat? Jak vlastně zatmění vzniká a proč není vždy úplné? Nejen to se na těchto stránkách dozvíte.

 

zatmění Měsíce v České republice do roku 2020

 

Měsíční zatmění v letech 1971 - 2060 v České republice

Přehledy měsíčních zatmění v dekádách

V letech 1971 - 1980

V letech 1981 - 1990

V letech 1991 - 2000

V letech 2001 - 2010

V letech 2011 - 2020

V letech 2021 - 2030

V letech 2031 - 2040

V letech 2041 - 2050

V letech 2051 - 2060

 

Vznik zatmění Měsíce

Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Celý úkaz souvisí pouze se třemi tělesy Sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
V případě, že se Měsíc nachází blízko zemského stínu (který se do oblohy „promítá“ jako kruh), může dojít k polostínovému zatmění Měsíce (astronaut na Měsíci by si všiml, že Slunce vychází, nebo zapadá za zemským horizontem). Okem je těžko pozorovatelné; výrazně ho lze vidět jen v případě, že je Měsíc velmi blízko plného stínu. Pak se zdá, jakoby byl z jednoho okraje poněkud "začouzený". Pokud Měsíc z části vstoupí do plného stínu, tak nastává částečné zatmění Měsíce, které může vyvrcholit úplným zatměním ve chvíli, kdy se Měsíc do zemského stínu „ponoří“ celý. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky (především dlouhovlnnou část slunečního světelného spektra, tedy červenou) směrem do středu zemského stínu, býváme svědky nezvykle rudého měsíčního úplňku. Barva zatmění však nemusí být vždy do ruda (nebo oranžova). Někdy může být Měsíc tmavě hnědý (především prochází-li středem zemského stínu), jindy "duhový" (namodralý nádech na okraji Měsíce způsobuje ozonová vrstva v naší atmosféře), nebo temně šedý. To vše ovlivňuje nejen poloha Měsíce v zemském stínu, ale též čistota zemské atmosféry. Nejvíce mohou zabarvení ztemnělého úplňku ovlivnit prachové proudy v zemské atmosféře vzniklé při sopečných erupcích.

Celý úkaz je vždy pozorovatelný na té zemské polokouli, kde je zrovna tma. Délka úplného zatmění Měsíce je ovlivněna vzdáleností Měsíce od Země a hlavně tím, zda Měsíc prochází jen okrajem, či poblíž (nebo dokonce vchází do) středu zemského stínu. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit od několika minut do tři čtvrtě druhé hodiny!

 

Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce, Měsíc


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Delfín, Orel a Red Sprites

Sony A7S + Speedmaster 50mm f/0,95 (f/1.4), ISO 800, 2,5s. Bouřková činnost v centrální a severní části Slovenska produkovala nadoblačné blesky po dobu jedné hodiny. Z Opavy bylo detekováno kamerou 10 TLE z toho i 4x fotograficky. Snímek zobrazuje Nadoblačný blesk mezi souhvězdím Delfína a Orla a také prolétající dopravní letadla...

Další informace »