Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Měsíce 20./21. prosince 2029

Úplné zatmění Měsíce 20./21. prosince 2029

Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Poslední úplné zatmění tohoto desetiletí viditelné v České republice (poslední vůbec až do října 2032) spatříme v noci ze čtvrtka na pátek. Oproti červnovému úkazu letošního roku půjde o poměrně kratší zatmění (fáze úplného zatmění potrvá "jen" 54 minut), nicméně taktéž velmi jedinečné. Úplné zatmění se odehraje jen den před zimním slunovratem a navíc v době kulminace Měsíce nad jižním obzorem. Nejen že tedy uvidíme celý průběh úkazu, ale Měsíc navíc bude při úplném zatmění fyzicky vpodstatě nejvýš nad obzorem, jak jen může nad územím České republiky být. Při maximu zatmění jej najdeme 62° vysoko nad obzorem na pomezí Býka a Orionu v nesmírně krásné a fotogenické části zimní oblohy (uvnitř zimního šestiúhelníku tvořeného jasnými hvězdami Capella, Aldebaran, Rigel, Sírius, Procyon a Pollux).

Během zatmění se nabízí spoustu zajímavých "okének" i pro fotografy. Na obloze jen 3,5° severovýchodně od ztemnělého Měsíce bude otevřená hvězdokupa M35 v Blížencích. Na západ od Měsíce se rozkládají otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády, severně od Měsíce pak M36, M37 a M38. Necelých 5° západně je pak slabá mlhovina M1 (Krabí mlhovina), pozůstatek po supernově v roce 1054. Z planet najdeme vysoko nad jihozápadem v Beranovi Saturn a dalekohledem (i pouhýma očima za dobrých podmínek) viditelný Uran v Býku jen 13,3° západně od Měsíce.

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Průběh zatmění v České republice

Začátek polostínové fáze * 20 hod 41 min 06 s SEČ
Začátek částečného zatmění 21 hod 54 min 54 s SEČ
Začátek úplného zatmění 23 hod 14 min 30 s SEČ
Maximální fáze zatmění 23 hod 41 min 48 s SEČ
Konec úplného zatmění 00 hod 09 min 12 s SEČ
Konec částečného zatmění 01 hod 28 min 48 s SEČ
Konec polostínové fáze * 02 hod 42 min 36 s SEČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelá jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v pravé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v levé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 26. června 2029 (úplné) 15. června 2030 (částečné) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce, Zatmění Měsíce 2029


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »