Exoplanety

Exoplaneta u dvojhvězdného systému. Autor: NASA.
Exoplaneta u dvojhvězdného systému.
Autor: NASA.
Kolem naší nejbližší hvězdy Slunce obíhá 8 planet včetně Země. Ale i jiné hvězdy mají své planety. Takové planety nazýváme exoplanetami. V současné době astronomové objevili již několik stovek planet, které obíhají kolem jiných hvězd. A toto číslo nadále roste. Zájem o exoplanety je totiž obrovský - vědci se snaží najít nejen odpovědi na své otázky kolem vzniku planetárních systémů ve vesmíru, ale v neposlední řadě rovněž přijít s objevem nové planety s podmínkami vhodnými pro vznik a udržení života.

Objevit planetu u cizí hvězdy je docela obtížný úkol. První exoplanety byly objeveny až v 90. letech 20. století. Je to způsobeno zlepšením pozorovací techniky, především nástupem digitálních technologií. Ovšem i v České republice se lze této náročné disciplíně za užití vhodného přístrojového vybavení věnovat.

Jak se exoplanety objevují?

Nejbližší exoplaneta

Nachází se ve hvězdné soustavě vzdálené přes 4 světelné roky. Obíhá kolem hvězdy Alfa Centauri B.

  • Měřením radiálních rychlostí - planeta při oběhu kolem své hvězdy nepatrně s hvězdou působením gravitační síly cloumá. Tato nepatrná změna polohy hvězdy se projeví v posunu spetrálních čar, hvězda se k nám periodicky přibližuje a zase se od nás vzdaluje. Tento efekt je tím větší, čím větší je planeta a čím blíže je u hvězdy. Touto metodou se daří objevovat největší množství exoplanet.
  • Přechod (tranzit) exoplanety přes mateřskou hvězdu - exoplanety nesvítí vlastním světlem. Pokud exoplaneta obíhá kolem své mateřské hvězdy tak, že při pohledu ze Země přejde přes disk hvězdy, sníží celkové množštví světla přicházející z hvězdy. To se projeví poklesem jasnosti hvězdy. 
  • Přímým zobrazením - na snímku je vidět exoplaneta u své mateřské hvězdy. Touto metodou bylo zatím objeveno málo exoplanet. Metoda vyžaduje velmi velké rozlišení, tudíž je zapotřebí největších dalekohledů světa.

Průběh světelné křivky při pozorování tranzitu exoplanety přes mateřskou hvězdu

Jak exoplanety pozorovat?

U exoplanet, které přechází přes disk své hvězdy, namíříme dalekohled na onu hvězdu a čekáme, až exoplaneta přejde přes hvězdu. Pozorovatel napozoruje světelnou křivku této hvězdy. Během přechodu exoplanety bude na křivce patrný malý pokles jasnosti způsobený exoplanetou.

Pokles jasnosti hvězdy způsobený exoplanetou je velmi malý, okem nepostřehnutelný. Díky moderní digitální technologii lze i nepatrný pokles jasnosti zaznamenat. Mnoho tranzitů exoplanet úspěšně napozorovali i amatérští astronomové s malými dalekohledy. Tranzity exoplanet u jasnějších hvězd lze zachytit i s digitální zrcadlovkou, tudíž vědecká  CCD kamera není k pozorování tranzitů exoplanet nezbytně nutná. Pozorování tranzitů exoplanet tedy může provádět prakticky každý zájemce i s relativně nenákladným vybavením.

Zapojte se do pozorování

Návod na pozorování »
Sekce proměnných hvězd a exoplanet pro Vás připravila návod, jak pozorovat proměnné hvězdy a tranzity exoplanet pomocí běžně dostupné digitální zrcadlovky.

Databáze tranzitů exoplanet »
Astronomové svá napozorovaná data ukládají do databází. Velmi významnou databází je i ETD (exoplanet transit database), kterou spravuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

Ozvěte se »
Pokud si myslíte, že by Vás pozorování tranzitů exoplanet zaujalo, ale nevíte přesně, jak začít, ozvěte se, zeptejte se. Je to nejspolehlivější způsob, jak se vyvarovat přehmatů a jak netápat. Své vlákno mají proměnné hvězdy na navštěvovaném diskuzním fóru. Nejlepší je samozřejmě kontaktovat vedení Sekce, buď přes sekční Facebook nebo emailem. Rovněž navštivte naše fórum.

Přijeďte »
I když se dá komunikovat po internetu, osobní setkání je nenahraditelné. Sekce pořádá každý rok minimálně dvě pravidelné akce. Během letních prázdnin si na týdenním Praktiku v Peci pod Sněžkou účastníci přímo vyzkouší pozorování proměnných hvězd. Druhou akcí je Konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet konající se v listopadu. Na ní se prezentují především výsledky pozorování.

Zajímavé odkazy

České stránky

Zahraniční stránky - exoplanety

Zahraniční stránky - astrobiologie



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Student aplikované geografie na TU Liberec, zároveň operátor robotického dalekohledu FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, který je umístěn v jihoamerické pampě na observatoři Pierra Augera. V současné době je místopředsedou Sekce pro děti a mládež ČAS, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, SMPH a APO. Rovněž objevitel několika proměnných hvězd.

Štítky: Exoplanety, Exoplaneta


12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk družice NOSS

24.03. 2017; 22:01 SEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5. Záblesk jednej z dvojice družíc NOSS 3-7 (A,B), družice NOSS 3-7 (A) (2015-058-A). Vzdialenosť družíc: 1270 km.

Další informace »