Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Přechody planet před Sluncem  >  Přechod Venuše 2012

Přechod Venuše 2012

Přechod Venuše v roce 2004. Autor: Stefan Seip
Přechod Venuše v roce 2004.
Autor: Stefan Seip
Ve středu 6. června 2012 spatří všechny současně žijící generace poslední přechod Venuše přes Slunce před více jak 105-ti letou přestávkou. Tento úkaz patří do série jediných dvou přechodů 21. století (první z nich se odehrál 8. června 2004 a z České republiky jsme jej mohli spatřit v celém průběhu). Při tomto přechodu z České republiky spatříme jen poslední přibližně třetinu úkazu v časných ranních hodinách po východu Slunce. To bude vycházet (pro Prahu) ve 4 hodiny 54 minut letního času a 4. kontakt (okamžik úplného výstupu Venuše před slunečním kotoučem) nastane v 6 hodin 55 minut (ve výšce kolem 16° nad obzorem). Venuše bude sluneční kotouč opouštět z pravého horního okraje. Z téměř 7 hodin přechodu se v České republice odehrají nad obzorem jen poslední dvě hodiny. (Zdroj: EAI)

Diagram průběhu přechodu Venuše v roce 2012. Zdroj: Eclipses Online.
Diagram průběhu přechodu Venuše v roce 2012. Zdroj: Eclipses Online.
Úkaz se dá klasifikovat jako druh zatmění, neboť přes sluneční kotouč přechází neprůsvitný kruhový objekt, který ovšem oproti Měsíci ani zdaleka Slunce nezakryje. Na obloze přes bezpečný filtr spatříme na slunečním kotouči malý temný kotouček, jehož úhlový průměr je přibližně 30x menší než sluneční (asi 0.9'). Zajímavé úkazy však nabízí bezprostřední přiblížení Venušina kotoučku k vnitřnímu okraji slunečního disku, kdy se mohou projevit ohybové jevy ve Venušině atmosféře (tzv. kapkovitý jev, při němž se Venušin kotouček jakoby protáhne směrem k slunečnímu okraji; tímto byla mj. dokázána přítomnost atmosféry na Venuši M. Lomonosovem v roce 1761). Z úkazu se též dalo velmi přesně spočítat, jak daleko je v době úkazu Země od Slunce (tj. v jakých hodnotách se pohybuje Astronomická jednotka; poprvé měřeno při přechodu Venuše v roce 1882, dále až během celosvětového projektu Venus Transit 2004). Další přechod Venuše přes sluneční kotouč se odehraje až 10./11. prosince 2117.

OBSAH

Články související s úkazem

ZPĚT na rozcestník

 

Elektronický leták

ZPĚT na rozcestník

 

Akce na českých hvězdárnách a jiných místech

V České republice bude sice úkaz k vidění v časných ranních hodinách, nicméně jeho nesmírná výjimečnost jej činí i tak velkým lákadlem pro veřejná pozorování. Ta budou probíhat v následujících hvězdárnách:

ZPĚT na rozcestník

 

České a zahraniční webcasty

Tak raritní úkaz jako tento se rozhodně nevyhne pozornosti organizátorů tzv. webcastů, neboli živých videopřenosů přes internet. Přechod Venuše bude tedy možné sledovat i na dálku, v celém jeho průběhu, například díky projektu EU FP7 GLORIA, do kterého jsou zapojeny i tři instituce v ČR: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. a Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze. Díky třem expedicím, které pořádají členové projektu do Austrálie, Japonska a Norska, budete mít možnost sledovat přes internet online vysílání v reálném čase ze třech vzdálených míst na Zemi, a to v celém průběhu přechodu. Další informace o tomto vysílání ale i o dalších aktivitách, které pro Vás pro tuto příležitost připravili, najdete na stránkách projektu http://gloria-project.eu/prechod-venuse

Světových webcastů se chystá celá řada. My Vám níže nabízíme odkazy na některé z nich. Připomínáme, že v našem letním čase začíná jev pod obzorem v noci 5./6. června krátce po půlnoci. Chcete-li jev pozorovat celý, vychutnejte si i jeho od nás nepozorovatelnou část prostřednictvím internetu. Odkazy na světové webcasty:

ZPĚT na rozcestník

 

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování přechodu Venuše přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

ZPĚT na rozcestník

 

Průběh úkazu nad Českou republikou

Jak bylo zmíněno, v České republice spatříme přibližně závěrečnou třetinu úkazu. Jev začíná 6. června v 0:04 SELČ, tedy v době, kdy je Slunce pod obzorem. Maximální fáze nastává ve 3:30 SELČ a nad český obzor Slunce vychází až o hodinu a čtvrt později. Čím více je člověk na severovýchod, tím dříve mu Slunce nad obzor vyjde. Na území ČR se čas východu Slunce liší až o více jak 20 minut (viz tabulka níže). Na simulátoru níže se vám ukáže průběh úkazu nad střední Evropou, tj. na zeměpisných souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky (blízko města Kouřim). Simulace se ovládá posuvníkem dole, lze si ji pustit jako film nebo krokovat. Rovněž můžete zobrazit trajektorii Venuše na slunečním kotouči vůči obzoru (trajectory) nebo změnit souřadnice pozorování (kliknutím na současně zvolenou lokalitu). Autorem simulátoru je firma SunAeon.


Please install latest Flash Player to run SunAeon Venus Transit 2012

 

 

Průběh úkazu nad ČR. Zdroj. www.hvezdarna.cz.
Průběh úkazu nad ČR. Zdroj. www.hvezdarna.cz.
Obrázek vlevo ukazuje průběh jevu nad severovýchodním a východním obzorem v České republice. Autorem je Hvězdárna a planetárium Brno, na jejíž internetové stránce najdete rovněž velmi poutavé povídání o historii pozorování Venušiných přechodů od 17. století. Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času východu Slunce nad obzor). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na oficiálních stránkách Venus Transit 2012, který naleznete ZDE. Na těchto stránkách stačí do políčka nad interaktivní mapkou vložit název města, z něhož úkaz budete pozorovat (skript automaticky zvolí geografický střed města). Početní skript pochází ze stránek Xaviera Jubiera, který má podobný kalkulátor na svém oficiálním webu ZDE. Časy jsou v SELČ, tedy platné v době úkazu.

Město Východ Slunce III. kontakt Výška Slunce IV. kontakt Výška Slunce
Havířov  4:39:59  6:37:27 15.8°  6:55:03 18.7°
Ostrava 4:40:30 6:37:02 15.8° 6:55:03 18.6°
Frýdek-Místek 4:40:48  6:37:28 15.9° 6:55:04 18.6°
Opava 4:41:22 6:37:27 15.6° 6:55:03 18.4°
Olomouc 4:45:38  6:37:29 15.1° 6:55:05 17.9°
Zlín 4:45:42 6:37:30 15.3° 6:55:06 18.1°
Hradec Králové 4:48:19 6:37:27 14.4° 6:55:04 17.1°
Liberec 4:48:37 6:37:25 14.1° 6:55:02 16.8°
Pardubice 4:49:28 6:37:28 14.4° 6:55:04 17.1°
Brno 4:50:03 6:37:30 14.6° 6:55:07 17.4°
Ústí nad Labem 4:53:13 6:37:26 13.5° 6:55:03 16.2°
Praha 4:54:35 6:37:28 13.6° 6:55:05 16.2°
Most 4:55:36 6:37:27 13.2° 6:55:04 15.9°
Tábor 4:56:48 6:37:30 14.6° 6:55:07 17.4°
České Budějovice 4:59:37 6:37:32 13.2° 6:55:09 16.0°
Karlovy Vary 5:00:01 6:37:28 12.7° 6:55:05 15.3°
Plzeň 5:00:21 6:37:29 12.8° 6:55:06 15.5°


ZPĚT na rozcestník

 

Průběh úkazu ve světě

Na obrázku níže se rozkládá mapa světa a diagram viditelnosti úkazu. V ploše označené not visible bude Slunce v době úkazu pod obzorem a úkaz tam tedy lidé nespatří. Oblast nalevo mezi liniemi označená june 5 je ta část světa, kde bude pozorovatelný alespoň kus úkazu při západu Slunce (večer 5. června). Čím více na západ, tím delší část úkazu tam lidé spatří. Obdobná situace je v oblasti označené june 6, odkud přechod Venuše spatří lidé při východu Slunce (ráno 6. června). Čím více na východ, tím větší část úkazu tam bude vidět. Dvojitá hraniční linie označuje pásma, odkud budou vidět jednotlivé kontakty (dotyky kotouče Venuše s vnitřním či vnějším okrajem Slunce na začátku [pravý oblouk] či na konci [levý oblouk] úkazu). Z mapky je dobře vidět, že Česká republika leží blíže k záverečným liniím úkazu, nicméně oba poslední kontakty (dokyt Venuše s vnitřním okrajem Slunce a výstup Venuše ze slunečního kotouče) nastanou poměrně dlouho po východu Slunce (asi 2 hodiny poté). V celém průběhu úkaz lidé spatří například ve východním Rusku, v Číně a Mongolsku, v Japonsku, ve východní polovině Austrálie nebo v západní Kanadě a na Aljašce (stejně tak na severním pólu, kde bude polární den).

Mapka viditelnosti úkazu ve světe. Autor: Steven van Roode.

Animace průběhu tranzitu (autor Larry Koehn)

(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu tranzitu (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. V České republice bude pozorovatelná poslední přibližně čtvrtina úkazu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Slunce a pohyb Venuše na animaci jsou orientované pro pohled ve večerních hodinách nad západním územím USA. Nad naším územím bude Venuše v době závěrečné fáze úkazu u pravého horního okraje slunečního disku.
 

 


ZPĚT na rozcestník

 

 

Doporučené odkazy


ZPĚT na rozcestník

 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Slunce, Přechod Venuše


35. vesmírný týden 2016

35. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2016. Měsíc bude v okolí novu. I po těsné konjunkci jsou ještě nízko na západě vidět planety Jupiter a Venuše. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Juno se opět protáhla kolem Jupiteru. Raketa Falcon 9 se chystá k dalšímu startu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Saturn

Saturn ... Pokud ne nejkrásnější, tedy bezpochyby jedna z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové a tak budeme jen těžko pátrat po jejím objeviteli. Pojmenován je po římském bohu Saturnovi, jež

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter a Venuša 27.8.2016

Jupiter (vľavo) a Venuša (vpravo) pri najvačšom priblížení z dňa 27.8.2016 Fuji X-E1 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm 1/30s, f5.6, ISO200 Orez +, zmena veľkosti

Další informace »