Den Ludvíka Očenáška ve fotografii
Na stránkách Západočeské pobočky ČAS www.zpcas.cz byla zveřejněna fotografická galerie z akce „Den Ludvíka Očenáška“, která připomněla vynálezce a průkopníka raketové techniky.
Na stránkách Západočeské pobočky ČAS www.zpcas.cz byla zveřejněna fotografická galerie z akce „Den Ludvíka Očenáška“, která připomněla vynálezce a průkopníka raketové techniky.
v pondělí dne 1. 5. 2017 v 19:17 hod bude spuštěna registrace na níže uvedený program. URL registrace bude uvedeno přímo na titulní stránce www.cas100geo.cz a v sekci programu. Podrobnosti o programu. V klidu si promyslete svůj harmonogram a v pondělí večer nebo později proveďte registraci.
V pátek 28. 4. 2017 v 20:21 SELČ pro Prahu se odehraje zákryt hvězdy Aldebaran (1,1 magnitudy) Měsícem ve fázi 2 dny po novu. Konec úkazu, výstup Aldebaranu, se odehraje po 20. hodině. Celý průběh úkazu bude z Čech pozorovatelný nízko nad západním obzorem.
Sluneční observatoř TADs ležící na ostrově Tenerife, který je součástí souostroví Kanárů, zůstává stále volně přístupná veřejnosti. Zatím jej využívá jenom malá skupinka nadšenců. Chcete toho být součástí? Připojte se ke Glorii, stačí pouhé připojení k internetu! Více.
V neděli 2. dubna 2017 vznikly nad bouřkou v západních Čechách čtyři vzácné TLE typu Elves a dvojice Red sprites. Jde o první Elves zaznamenané nad ČR a celkově čtvrtou bouři nad střední Evropou, která vytvořila tento druh nadoblačných blesků. Na přiloženém snímku je poloha a velikost Elves. Vzdálenost od místa pozorování 420-428 km. Další fotografie.
Další z mnoha fragmentů komety právě míří ke svému zániku u Slunce. Nyní je kometa viditelná na snímcích korónografu SOHO/LASCO C3 a později by se měla objevit i v užším zorném poli LASCO C2.
Hostem pořadu Radioporadna na ČRo Pardubice 3. dubna 2017 byl popularizátor astronomie Petr Horálek. Řeč byla o nejbližších zajímavých úkazech na obloze v průběhu letošního jara a léta. Archiv pořadu.
Na právě proběhlém 20. sjezdu České astronomické společnosti byl zvolen nový Výkonný výbor v čele s předsedou Prof. RNDr. Petrem Heinzelem. Výkonný výbor bude dále pracovat ve složení: Pavel Suchan - místopředseda, Radek Dřevěný - hospodář, Lenka Soumarová, Marcel Bělík, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Petr Scheirich, Vladislav Slezák a Petr Sobotka. Sjezd proběhl v přátelské a dělné atmosféře včetně neformálních a veselých částí. Více se dozvíte v podrobnějším článku, který se připravuje.
Bohužel se zdá, že dohody neplatí stoprocentně. Mgr. Martin Gembec z Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti, zdokumentoval případ z 27. 3. 2017, kdy bylo světlo ve skleníku v 5:00 SELČ zapnuto a zjevně jim nefunguje automatika nebo jsou prostě líní (a bohužel velmi bezohlední) ho na tu hodinu zastínit. O takových případech jsme měli občasná hlášení. Proto pište, pokud takový případ zaznamenáte. O tomto případu už jsme informovali Ministerstvo životního prostředí i vedení Libereckého kraje, kterým náleží poděkování za zásadní roli v nápravě stavu zhruba před rokem. Fotografie byla pořízena z lokality Bulovka vzdálené 16,8 km.
Že je jižní obloha plná klenotů, že focení krajinářské astrofotografie se u nás stále setkává s nepřiměřeným odsuzováním a že Česko je už 10 let členským státem Evropské jižní observatoře, si poslechnete v rozhovoru s Petrem Horálkem v Českém rozhlasu Plus, magazínu Leonardo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4