Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Jak se stát astronomem

Jak se stát astronomem

Konjunkce planet s Měsícem.
Konjunkce planet s Měsícem.
Mezi všemi přírodními vědami má astronomie zvláštní výsadu, že přitahuje už v dětském věku mnohé zvídavé duše svou mimořádnou romantikou, poezií i filosofickým přesahem. Ne nadarmo se o astronomii hovoří jako o vědě královské.

Není proto divu, že mnozí mladí lidé už od věku řekněme 12 či 13 let začínají uvažovat o tom, že by se chtěli jednou astronomii věnovat jako svému životnímu povolání. Pokud se s tímto úmyslem svěří svým nejbližším, obvykle narazí buď na nepochopení anebo na bezradnost. Studium astronomie - to zní tak neobvykle, že málokdo tuší, kudy vede cesta k oboru, jenž vypadá zcela mimořádně neprakticky a neperspektivně.

Někdy pak rozhodne náhoda, zda se osamělý leč nadějný talent dostane včas ke správným informacím, a protože každého promarněného talentu je škoda, připojuji několik rad, které vyplývají z mých vlastních dlouholetých zkušeností se setkávání s nejmladší generací zájemců o astronomii.

Mé poznámky přirozeně nejsou jediným možným návodem a cest k astronomii jako povolání je ve skutečnosti velmi mnoho. Nicméně alespoň v prvním přiblížení mohou snad zájemcům přece jen pomoci.

Rozvoj kritického myšlení

Na rozdíl od mnoha jiných oborů přírodních věd či techniky si astronomie nemůže rozhodně stěžovat na nedostatek dorostu. Potřeba profesionálních astronomů v každé zemi je poměrně malá, takže všude zájem (nabídka) podstatně převyšuje poptávku. Naštěstí je však vzdělání astronomů dostatečně obecné, aby se absolventi případně velmi slušně uplatnili v mnoha jiných odborných povoláních, kde většinu nabytých znalostí dobře uplatní.

Z toho pak vyplývá, že vysoké školy, kde se astronomie studuje, si mohou vybírat ty nejlepší z nejlepších, a to dává jasný návod pro budoucí adepty astronomie: musíte být opravdu dobří, už když se na studium astronomie hlásíte. Talent je samozřejmě důležitý, ale i těch talentovaných studentů je hodně, takže je potřebí, abyste své nadání včas a soustavně rozvíjeli.

Prakticky to znamená, že musíte mít nadání pro matematiku a fyziku, které se dá nejlépe rozvíjet na gymnáziích. Ostatní střední školy jsou obvykle zaměřeny příliš pragmaticky, kdežto budoucí astronom musí dobře rozumět základům kritické vědecké metody a osvojit si je na velmi vysoké úrovni. Proto je velmi cenné, když už na gymnáziu věnuje zmíněným předmětům více pozornosti, než vyžadují školní osnovy. Takové možnosti nabízejí zejména matematické, informatické a fyzikální olympiády. Lze si tak snadno ověřit, zda je člověk schopen soutěžit se svými vrstevníky z celého kraje či republiky, a to dává dobré objektivní měřítko pro vlastní vyhlídky na úspěšné studium astronomie. Česká astronomická společnost pořádala řadu let korespondenční astronomickou soutěž, která se transformovala v astronomickou olympiádu - to je přirozeně velmi dobrá možnost, jak si ověřit své specificky astronomické schopnosti.

Další studium

Dále je nutno studovat odbornou literaturu. Tím nemyslím literaturu takříkajíc popularizační, ať už původní či přeloženou. Té je u nás relativně dostatek, ale pro budoucího adepta astronomie to rozhodně nestačí. Dokonce znám případy, kdy začátečník zhltá během dvou tří let vše, co u nás vyšlo, a má pocit, že teď už ví, co potřebuje, a začne vymýšlet vlastní domněnky o vzniku vesmíru, nebo aspoň sluneční soustavy, a to je téměř přímá cesta do pekel. Zažil jsem vícekrát, jak právě tímto způsobem se nadějný talent sám pohřbil a rozčarování z toho, že mu kvůli blouznivým spekulacím ujel astronomický vlak, bývá velké.

Je zkrátka potřebí studovat učebnice, kde se to hemží vzorečky a rovnicemi. Tady je domácí výběr dosti omezený, a nezbývá než sáhnout k zahraničním pramenům, dříve v ruštině, nyní hlavně v angličtině a němčině. Takové spisy se dají nalézt v každé univerzitní nebo akademické knihovně. Přibývá také vhodných i českých textů na internetu. Z toho také plyne, že budoucí adept astronomie musí věnovat velké úsilí tomu, aby se světové jazyky co nejdříve naučil; alespoň pasivně, ale angličtinu i aktivně. Jak říkal doc. Josip Kleczek, stačí, když se denně v daném jazyce naučíte tři slovíčka, a za dva roky přečtete všechno...

Teorie, nebo praxe?

V určité chvíli je třeba zjistit, zda má člověk větší schopnosti jako teoretik nebo experimentátor; málokdo vynikne v obou směrech. Teoretici by měli umět vyšší matematiku, programování a rozumět teoretické fyzice, především kvantové mechanice, teorii relativity, částicové fyzice a fyzice plazmatu.

Experimentátoři by se měli naučit pozorovat na některé hvězdárně či u vyspělého astronoma-amatéra, který má potřebné vybavení. Měli by zvládat metody zpracování dat, zacházení s archivními databázemi a případně mohou začít i s konstrukcí vlastních přístrojů. Je velkou výhodou, pokud člověk v takovém případě narazí na spřízněné duše, což je snazší ve větších městech, ale nemusí to tak být vždy: pokud máte ve svém okolí někoho, kdo je stejně umanutý a houževnatý jako vy, tak se vzájemně velmi podstatně podpoříte. Tím spíše, když se někde sejde větší parta. Účinnost astronomické práce roste téměř s druhou mocninou počtu spřízněných duší na určitém problému.

Dalšími důležitými vlastnostmi budoucího astronoma jsou především důslednost, pečlivost, vytrvalost a zcela mimořádná houževnatost. Právě tyto vlastnosti se dají dobře rozvíjet už na střední škole. Když si něco rozmyslíte a začnete se tomu pořádně věnovat, musíte celou věc dotáhnout do konce. To je kupodivu velmi těžké; znám nespočet případů, kdy zájemci začali s udivující horlivostí, aby toho v půlce cesty nechali. Slavný britský fyzik Michael Faraday razil už v 19. stol. jednoduché heslo: Work, finish, publish (pracuj, dokonči, uveřejni)! To platí pořád.

Když začnete v tomto směru trénovat včas - a opravdu jde o trénink, jako když se připravují vrcholoví sportovci; dokonce potřebujete i výtečnou fyzičku - pak jste pro budoucí vytoužené povolání udělali vše, co je potřeba.

Dál už je to docela jednoduché. Odmaturujete s jedničkami v matematice a fyzice, přihlásíte se ke studiu fyziky na těch univerzitách, kde je otevřena specializace astronomie, a tam už se vám dostane profesionálního vedení.

Kam na vysokou?

V současné době lze astronomii studovat především na matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, dále pak na přírodovědecké fakultě MU v Brně a konečně na filozoficko-přírodovědecké fakultě SU v Opavě. Na internetu se dozvíte, kdo na těchto školách působí, co se tam učí a jakých stupňů akademického vzdělání (Bc., Mgr., Dr.) tam můžete dosáhnout.

Nejlepší absolventi získávají možnost pracovat na našich profesionálních astronomických pracovištích, tj. v astronomických ústavech v Praze, Ondřejově a Brně, popřípadě mohou pokračovat v postgraduálních studiích v zahraničí jako stipendisté. Vstup ČR do EU tyto možnosti uplatnění dále rozšiřuje, a to patrně nejen na evropský kontinent. Velmi perspektivní se mi zdá možnost práce v Jižní Americe, kde jsou už v provozu a dále se rozšiřují prvotřídní observatoře (Chile, Argentina) pro optickou, infračervenou a mikrovlnnou astronomii resp. pro studium kosmického záření. Z toho důvodu doporučuji, aby se adepti astronomie začali včas učit i španělsky - to pak značně zlepší vyhlídky na naprosto jedinečné zaměstnání.

Je přirozené, že tato náročná cesta k astronomii není pro každého zájemce schůdná. Naštěstí však existuje řada dalších možností, neboť v naší zemi máme mnoho hvězdáren i pozorovatelen, kolem nichž se zájemci o odbornou práci v astronomii přirozeně soustřeďují. Mnoho aktivit vyvíjí také Česká astronomická společnost, jak se můžete snadno přesvědčit prohlídkou internetových stránek, na nichž se mj. představují regionální pobočky a odborné sekce ČAS.

I když se v astronomii uplatňují i osamělí mořští vlci, přece jen sdílená radost je dvojnásobná, a tak každému zájemci vřele doporučuji, aby se snažil aktivně vyhledat spřízněné duše, případně aby vlastním úsilím přivedl k astronomii další příznivce. Během roku se u nás koná řada odborných i populárně-vědeckých seminářů, exkurzí, expedicí a dalších zajímavých akcí, takže na své si přijde opravdu každý, od univerzitního profesora až po naprostého laika, kterému se prostě líbí, jak hvězdy pěkně svítí, a přitom ani neví, jak se která z nich jmenuje.



O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/

Štítky: Pozorování , Astronomická olympiáda


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »