Úvodní strana  >  Rady  >  Světelné znečištění  >  Hvězdná obloha

Hvězdná obloha

Proč přicházíme o hvězdnou oblohu?

Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě Autor: Miroslav Znášik
Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě
Autor: Miroslav Znášik
Světelné znečištění způsobují umělé zdroje světla – veřejné osvětlení, reklamní poutače, průmyslové objekty, nebo nákupní zóny. Dobrá nejsou ta svítidla, která svítí bez užitku do horního poloprostoru, lidem do oken bytů apod. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje zesvětlení oblohy.

Začátečníci, nebo laici si mohou myslet, že stačí vyjet pár kilometrů za město a tam již bude dobrá obloha. Realita je bohužel trochu jiná. Světelné znečištění se netýká jen měst a jejich blízkého okolí! Rozptýlené světlo se projevuje na desítky kilometrů od velkých měst, takže ovlivňuje jas oblohy a světlost krajiny i daleko v horách (např. světlo z Prahy je viditelné až z Krkonoš!). V České republice již bohužel nenajdeme jedinou lokalitu, kde by byla přírodně tmavá obloha, bez vlivu světelného znečištění! I ty nejtmavší lokality u nás jsou do určité míry zasaženy světlem z několika desítek kilometrů vzdálených měst.

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi
Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí.
Autor: Martin Mašek, Fabio Falchi

Obloha uprostřed velkoměst je natolik světlá, že zde lze pouhým okem spatřit jen několik nejjasnějších hvězd. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem až stovky hvězd. Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. Na Šumavě, Jizerských horách, Beskydech, v NP Poddyjí a podobných odlehlejších lokalitách je to kolem 2000 hvězd. A na nejtmavších lokalitách na světě (vrcholky Havajských či Kanárských ostrovů, poušť Atacama v Chile, neosídlené oblasti Afriky či Austrálie) je to 3000-4000 hvězd!

Za přírodně tmavou oblohou je nutno cestovat. Nejbližší lokality s téměř přírodní oblohou jsou v rakouských Alpách (okolí Grossglockneru) a Bieszczady v Polsku.

Více informací o hledání tmavé oblohy naleznete na stránkách svetelneznecisteni.cz. Pokud vlastníte přístroj na měření jasu oblohy (SQM), můžete se aktivně zapojit do projektu mapování jasu noční oblohy.

Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru. Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš
Srovnání různě tmavé oblohy z celooblohového objektivu. Vlevo je ukázka místa s relativně vysokou mírou světelného znečištění (v blízkém okolí měst). Vpravo je snímek s relativně slušnou oblohou (avšak stále ne přírodní – ta se v ČR již nevyskytuje!), světlo z měst je patrné jen podél obzoru.
Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš

 



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Světelné znečištění, Mapa světelného znečištění, Jas oblohy, Umělý jas oblohy


16. vesmírný týden 2018

16. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Farebné svetelné dráhy hviezd

Dlhšia expozícia

Další informace »