Související stránky k článku ALMA objevila chladný prach v okolí nejbližší hvězdy
Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri. Tento kandidát na novou exoplanetu je již třetím tělesem objeveným v tomto systému a zatím nejlehčím známým objektem na oběžné dráze kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy. S hmotností pouhé čtvrtiny Země patří Proxima d k nejlehčím extrasolárním planetám, jaké byly dosud odhaleny.
Přístroj GRAVITY pro interferometr ESO/VLTI provedl první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, ve které oblaky železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu řady dnes známých extrasolárních planet.
ESO podepsala dohodu se zástupci společnosti Breakthrough Initiatives týkající se úprav přístrojového vybavení dalekohledu ESO/VLT pro pátrání po planetách v blízkém hvězdném systému Alfa Centauri. Tyto planety by se v budoucnu mohly eventuálně stát cílem výzkumu prostřednictvím miniaturních kosmických sond navržených v rámci projektu Starshot (Breakthrough Starshot initiative).
Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z nejbližších sousedních hvězd vůbec – obíhá planeta hmotností alespoň třikrát převyšující Zemi. Kamenné extrasolární planety této velikosti jsou označovány jako super-Země. Zmrzlý a málo osvětlený svět byl odhalen v rámci projektu Red Dots – jedné z nejrozsáhlejších pozorovacích kampaní současnosti, která využívá k pátrání po exoplanetách celou řadu teleskopů a přístrojů po celém světě, včetně spektrografu ESO/HARPS. Nově objevená planeta je druhou nejbližší známou extrasolární planetou a obíhá kolem hvězdy, která se po obloze pohybuje ze všech nejrychleji.
15. ledna 2016 byla oficiálně spuštěna unikátní kampaň s názvem 'Pale Red Dot' (Světle červená tečka), která umožní široké veřejnosti sledovat práci vědců celého světa při pátrání po exoplanetě podobné Zemi obíhající kolem nejbližší cizí hvězdy, Proximy Centauri. Pozorovací kampaň potrvá od ledna do dubna 2016 a bude doprovázena pravidelnými příspěvky na speciálním blogu nebo aktualizacemi na sociálních sítích. Jaký bude výsledek projektu, zatím nikdo neví. V následujících měsících, po provedení samotných pozorování, budou vědci analyzovat získaná data a výsledky publikovat v recenzovaném vědeckém časopise.
Dalekohledy nového národního projektu ExTrA umístěné na observatoři La Silla v Chile provedly svá první pozorování. Úkolem teleskopů ExTrA je pátrat po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků. Inovativní design zařízení přináší mnohem vyšší citlivost ve srovnání s předchozími přehlídkami. Astronomové tak získali účinný nástroj, který jim pomůže při hledání potenciálně obyvatelných planetárních světů.
Spektrograf ESPRESSO úspěšně provedl svá první pozorování. Nový přístroj instalovaný na dalekohledu ESO/VLT v Chile bude díky dosud nedosažitelné přesnosti měření změn ve spektrech hvězd pátrat po jejich extrasolárních planetách. Zařízení bude navíc schopné získávat záření ze všech čtyř hlavních dalekohledů systému VLT najednou a tímto způsobem sesbírá tolik světla, jako jeden teleskop se zrcadlem o průměru 16 m.
Při hledání planet mimo naši Sluneční soustavu zajímají astronomy hlavně Zemi podobné planety. Z více než 5 000 exoplanet, které byly dosud objeveny, má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně, tedy v oblasti planetárního systému, kde se na povrchu planety může udržet voda v kapalném skupenství.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2020. Měsíc bude v novu. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars a nastává jeho opozice se Sluncem. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. SpaceX provedla úspěšný start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. Před 105 lety oznámil astronom skotského původu Robert Innes objev nejbližší hvězdy, červeného trpaslíka Proxima Centauri.
Astronomové objevili protoplanetární disk kolem mladé hvězdy ležící ve Velkém Magellanově oblaku, malé galaxii sousedící s naší Galaxií. Disk, v němž probíhá tvorba planet, podobný těm, které známe z naší Galaxie, byl přitom v cizí galaxii zachycen vůbec poprvé. Záběry odhalují mladou hmotnou hvězdu, která stále roste, vtahuje hmotu ze svého okolí a vytváří rotující akreční disk. Pozorování byla provedena pomocí soustavy radioteleskopů ALMA pracující v Chile, jejímž evropským partnerem je ESO.
"Je to hvězda nebo planeta?", pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné sondy TESS. Pro systém TOI-503 není ani jedna z odpovědí správná. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem vedeným Petrem Kabáthem ve spolupráci s týmem z Harvardské univerzity a dalšími mezinárodními týmy.
Mezinárodní tým astronomů objevil dalšího kandidáta na exoplanetu typu superzemě obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od Země 4,23 světelného roku, jehož poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Tato malá a studená hvězda není viditelná pouhým okem a je součástí trojhvězdného systému společně s dvojicí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B.
Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zaznamenali magnetické pole galaxie tak vzdálené, že jejímu světlu trvalo více než 11 miliard let, než dorazilo až k nám. Objekt tedy pozorujeme tak, jak vypadal, když byl vesmír jen 2,5 miliardy let starý. Výsledek astronomům přináší zásadní informace o tom, jak se utvářela magnetická pole galaxií podobných té naší.
Astronómovia nedávno zverejnili objav, že okolo hviezdy TRAPPIST-1 obieha sedem planét vo veľkosti Zeme. Tri z nich sú umiestnené vo vnútri obyvateľnej zóny – v oblasti okolo hviezdy, kde s najväčšou pravdepodobnosťou existuje voda v tekutom skupenstve. Ostatné potenciálne obyvateľné planéty nám takisto naskýtajú otázku: Ako môžeme zistiť, či na týchto planétach existuje život?
Nejnovější pozorování rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory naznačují, že dvě nejjasnější hvězdy v trojnásobném hvězdném systému Alfa Centauri nebombardují případné exoplanety ve svém okolí větším množstvím rentgenového záření. Bohužel nejbližší z trojice hvězd – Proxima Centauri – je na tom podstatně hůře.
Díky mimořádné pozorovací kampani, na které se podílelo 12 pozemních i kosmických teleskopů včetně zařízení Evropské jižní observatoře ESO, se astronomům podařilo odhalit podivné chování pulsaru – kompaktního pozůstatku hmotné hvězdy s mimořádně rychlou rotací. Záhadný objekt je známý rychlými přechody mezi dvěma módy aktivity, což bylo až dosud pro astronomy nepochopitelné. Nyní však vědci objevili, že za toto podivné ‚přepínání‘ jsou zodpovědné náhlé krátkodobé emise hmoty z pulzaru.
So súčasnými technológiami vesmírnych motorov by najrýchlejším sondám trvalo doletieť k Alfa Centauri rádovo 30 000 rokov. Dvojica vedcov René Heller a Michael Hippke však vypracovala nový návrh miniatúrnych lodí, ktoré budú schopné doletieť k hviezde Alfa Centauri A vzdialenej 4,37 svetelných rokov za menej ako 100 rokov, pričom pri nej dokážu spomaliť a zostať v hviezdnej sústave Alfa Centauri.
Pomocí dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo zaznamenat velkou tmavou skvrnu v atmosféře planety Neptun a nečekaně také menší světlou oblast, která s ní sousedí. Jedná se o vůbec první pozorování temné skvrny na Neptunu provedené pozemním teleskopem. Tyto dočasné útvary vyskytující se na pozadí modré atmosféry planety Neptun jsou pro astronomy stále záhadou a nová pozorování přinášejí důležité informace o jejich povaze a původu.
Planeta, která byla objevená na oběžné dráze kolem Proximy Centauri (nejbližší hvězdy od Slunce), může být pokryta oceány. Tuto skutečnost nyní uveřejnil tým vědců z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CRNS).
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení Evropské jižní observatoře ESO, se nyní vědcům podařilo nalézt hvězdu, která se pravděpodobně magnetarem teprve stane. Jedná se o hmotnou héliovou hvězdu se silným magnetickým polem – dosud nepopsaný typ hvězdného objektu, který by mohl původ magnetarů osvětlit.
