Související stránky k článku Astronomická expedice 2013
Astronomická výstava Zdeňka Bardona Vesmír blíže lidem, instalovaná v onkologickém centru Multiscan, které je součástí Komplexního onkologického centra Pardubického kraje, byla zahájena vernisáží 16. listopadu 2022. Velmi netradiční výstavní prostor konferenčního sálu budovy klinické onkologie je historickou událostí nejen ve smyslu místa, ale i svým úmyslem. Primárním cílem je potěšit a alespoň na chvíli přinést povznášející zážitek tajemných hlubin vesmíru lékařům, sestřičkám, dalšímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu, a hlavně všem pacientům.
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
Máte rádi astronomii? Zajímá Vás práce na hvězdárně? Tak právě Vám je určena tato nabídka. Hvězdárna v Úpici Vám nabízí možnost zaměstnání v atraktivním oboru na atraktivním místě v oblasti popularizace astronomie. Součástí nabídky je ovšem i možnost zapojení se do amatérkých i vědeckých pozorovacích programů a výzkumu vesmíru.
Opět po roce se skupina mladých pardubických astronomů ve složení Petr, Matouš, Adam, Miriam, Vítek, Jakub a Jirka vydala na tradiční tentokrát mírně poslunovratovou expedici za východem Slunce na vrcholy našich nejvyšších hor – Krkonoš.
Máte rádi astronomii? Zajímá Vás práce na hvězdárně? Tak právě Vám je určena tato nabídka. Hvězdárna v Úpici Vám nabízí možnost zaměstnání v atraktivním oboru na atraktivním místě v oblasti popularizace astronomie. Součástí nabídky je ovšem i možnost zapojení se do amatérkých i vědeckých pozorovacích programů a výzkumu vesmíru.
Rozhodnutí padlo v listopadu 2015. „Příští rok vyrazím za prstencovým zatměním Slunce,“ říkal jsem si rozhodně a šlo o to prstencové 1. září 2016. Pás annularity přecházel centrální Afrikou, Madagaskarem a jižním okrajem ostrova Réunion. Já zvolil exotický Madagaskar, lidově známý jako „sedmý světadíl“.
12. února je tomu 101 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, zakladatele Hvězdárny v Úpici. I když již pan Mlejnek není delší dobu mezi námi, jeho osobnost je stále živá. A to nejen na úpické hvězdárně, kterou založil a byl i jejím prvním ředitelem, ale zejména v srdcích mnoha astronomů i neastronomů této země. Mnozí z nich totiž prošli legendárními "Letními astronomickými expedicemi v Úpici". Někteří jim říkali pouze "expedice", jiní dokonce pouze "expa". Ale pro všechny bylo takovým malým zaklínadlem: "... jedeš letos do Úpice na expedici?...". Ano, muž mnoha tváří a ještě více zásluh - pan Vladimír Mlejnek.
Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.
Není asi na této planetě mnoho lidí, kteří by neznali Měsíc. Pomíjíme tedy alespoň nemluvňata. Ovšem astronomové se s ním vypořádávají různě. Většinou jej nenávidí. On totiž mnohdy v noci svítí a ruší mnohá astronomická pozorování a fotografování slabých objektů oblohy. Ovšem, existuje skupina astronomů, kteří jej milují a důsledně se na něj různými způsoby dívají, fotografují jej a zkoumají. K nim se dále řadí patrně většina lidí na celém světě, kteří jsou rádi, že jim osvítí noční cestu domů, nebo třeba zpříjemní romantickou večeři pod širým nebem. Na Karafiátovy „Svatojánské broučky“ se dnes již příliš nemůžeme spolehnout.
Musím. Prostě musím. Každý už mě pro mou „zatměňovou úchylku“ věrně zná a sám bych se nenáviděl, kdybych nezabojoval do morku kostí. Nakonec se ale objevil zázrak v podobě přičlenění do vědecké expedice, a tak mi s obřím štěstím (a vděkem!) mi to poněkud méně proklamované zatmění Slunce v Indonésii vyšlo. V indonéštině „Gerhana Matahari Total“ se na nebi zjevilo jak mystické znamení nad Sumatrou, Borneem, Sulawesi, či méně známou směsicí ostrovů Severních Moluk, tedy nad Ternate, Tidore a hlavně z od světa odtržené Halmahery. No a právě tam zamířila ona expedice pod vedením havajské profesorky Shadii Habbalové, fantastické sluneční fyzičky se srdcem ze zlata. Ani nevím, zda a čím jsem si to tak zasloužil být jedním z týmu, ale faktem je, že zážitek opravdu předčil ta nejhlubší očekávání. A zdaleka ne jen kvůli zatmění…
Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.
Noční nebe v sobě nese náznak tajemna a příslib velkého dobrodružství a poznání. Jaký by však byl smysl nekonečnosti vesmíru, kdyby v něm nebyla alespoň nejmenší částečka hmoty, která by tu nekonečnost a jedinečnost dokázala pochopit? Vesmír byl zrozen a vybízí k obdivu a touze po poznání. A kde jinde lze poznat kosmos plný nekonečných možností než na Astronomické expedici? Letos opět v Úpici, tentokrát v termínu 22. 7 – 7. 8. 2016. Ještě stále váháte? Zbývají poslední místa!
Aere Ra!.Autor: Petr Horálek Den třináctý, čtrnáctý a patnáctý, 15. – 17. července 2010 (čtvrtek, pátek, sobota)
Let domů. Na cestě na Nový Zéland byla noc. Skrz okénko jsem se kochal velkým Magellanovým mračnem a stáčející se Mléčnou dráhou, která si k ránu lehla nad obzor a vypadala jako vzdálená hradba oblačnosti. Musím uznat, že novozélandské aerolinie jsou zatím nejlepší, jakými jsem letěl. Technicky skvěle vybavené, skvělé jídlo a občas i ta letuška (i když tu bylo nepoměrně více stewardů). Stejně příjemné je i aucklandské letiště, položené do divoké hornaté přírody nedaleko oceánu.
Ve čtvrtek 12. listopadu 2015 se na Hvězdárně v Úpici uskuteční jednodenní radioastronomický seminář. Navazuje jednak na seminář loňský, zároveň však i na řadu seminářů pořádaných ve vzdálenější historii hvězdárny z let 1969-90. Díky tomu se mu vlastně dostává dvojího číselného pořadí, je totiž jednak druhý v nové, jednak dvacátý první v řadě celkové.
Srpek Měsíce a Venuše na fialově zbarvené soumrakové obloze.Autor: Petr Horálek Den dvanáctý, 14. července 2010 (středa)
Dneska byl poslední den na ostrově. Ráno dalšího dne ve 2:10 nám letí letadlo na Nový Zéland a pak přes Soul domů. Jaksepatří, bylo třeba sehnat pár dárků známým. Mně to ale nedalo a musel jsem přeci jen, stále ochromen včerejším večerem, zjistit, co to bylo za dívku s tak krásným hlasem. Zašel jsem na recepci a poptal jsem se. Zjistil jsem, že ta skromně vzhlížející zpěvačka není žádná začátečnice, jmenuje se Tara Kauvai a už vydala pár cédéček. No, bylo mi jasné, že ty v Evropě neseženu, takže bylo třeba je sehnat tady.
Nedávnými nebeskými představeními – Kometa Lovejoy, polární záře nad ČR nebo zatmění Slunce, nám obloha ukazuje, že skýtá nepřeberné množství pestrých a nádherných až dech-beroucích úkazů. Nejeden z vás se jistě v dnešním uspěchaném světě zastavil, užasl a nechal se strhnout fascinujícím přírodním divadlem. A představte si, že takto můžete žasnout celých 17 dní v termínu od 7. do 23. srpna!
Mapa Cross Island treku.Autor: Hana Druckmüllerová Den jedenáctý, 13. července 2010 (úterý)
Předposlední den jsme se s Hankou rozhodli absolvovat neustále odkládaný Cross Island. To je rajská túra deštným lesem přes hory skrze Rarotongu ze severu na jih (či samozřejmě naopak). Její charakter je velmi jednoduchý – matematici (jako Hanka) by její výškový profil jednoduše přirovnali Gaussově křivce, tedy mírné stoupání je drsnější a drsnější a po dosažení vrcholu se drsný sestup stává postupně mírnější a mírnější. Uprostřed tohoto asi desetikilometrového treku stojí mohutná skála zvaná „The needle“ (tedy „Jehla“), která je dostupná jen zkušeným horolezcům. Spolu s půlokruhem ostrova je to asi 24 km cesty, takže celodenní výlet pro nenáročné.
Indiánské prázdniny 2013 ve FN Motol.Autor: Jan Filip.Myslíte, že hvězdy léčí? 12. června 2013 jsme se mohli přesvědčit, že pokud hvězdy neléčí, tak alespoň přinášejí radost i do míst, kde důvodů k ní je pramálo. Již patnáctým rokem se v areálu Fakultní nemocnice Motol v Praze koná pro zde hospitalizované děti akce s romantickým názvem „Indiánské prázdniny“. Ve spolupráci s Klubem interaktivního domu Pardubice zavítaly na malé motolské tábořiště pardubická a úpická hvězdárna s Astronomickou společností Pardubice. Nemocné děti tak záhy měly krásy vesmíru doslova za oknem.
Rarotonžští korýši.Autor: Hana Druckmüllerová Den desátý, 12. července 2010 (pondělí)
Přílet na Rarotongu byl opět veselý. Jakoby všechno spojené s Mangaiou zůstalo někde v moři, ztracená kapitola, utržená stránka z listu. První, co piloti udělali, byl přelet nad Lagunou. Jednoznačně to byl vyhlídkový tah, protože letiště leží na opačné straně ostrova a piloti tam mohli doletět přímo. Díky tomu jsem si znovu Lagunu vychutnal ze vzduchu a taky si prohlédl hornatý zelený vnitřek ostrova.
