Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s Mgr. Lenkou Soumarovou a Denisem Müllerem: Astronomické olympiády
Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.
Jaké těleso je Měsíc? Co o něm v současnosti víme? Pavel Gabzdyl, geolog a astronom Hvězdárny a planetária Brno se Měsícem zabývá dlouhodobě a vnese nám jistě do našeho povědomí i nové skutečnosti, které možná i překvapí.
Ve dnech 20. až 22. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v brazilském Rio de Janeiru.
Díky dr. Jiřímu Grygarovi již po 14 let pravidelně v našem pořadu ukazujeme jeho Žně objevů, kde každoročně představuje „nej“ objevy v astronomii roku minulého. Tentokrát jsme se dva roky s tímto přehledem odmlčeli, protože nás zasáhla pandemie. Ale... jedeme dál.
Po 12 letech se organizátorem 16. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stalo opět Polsko. Desetidenní soutěže konané v Katovicích a okolí se letos účastnilo rekordních 53 zemí, mezi nováčky bylo například Japonsko, Norsko nebo Afghánistán. Naši mladí astronomové získali jednu zlatou, jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Zlato vybojoval David Bálek, stříbro přivezl Jakub Hadač a bronzové medaile získali Martin Kudrna, Matouš Mišta a Tomáš Patsch. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!
Pokračování besedy s mladým astronomem o vesmíru a jeho tajích.
V našem povídání se nejprve dostaneme až na samou periferii Sluneční soustavy, když se pozastavíme u trpasličí planety Quaoar. Nedávno u ní byl objeven prstenec, který má ale podivné parametry – jaké?
V pátek 26. května proběhlo v Planetum - Planetárium Praha finále jubilejního 20. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále. To letos ovládly dívky, když v nejmladší kategorii GH zvítězila Stela Šaršonová z 5. ScioŠkoly Praha a v kategorii EF Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice.
Studenta gymnázia v Domažlicích Jana Herziga vesmír uchvátil už v jedenácti letech. Dnes se cíleně věnuje teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. Je úspěšným účastníkem několika astronomických olympiád včetně mezinárodních.
Ve dnech 17. až 19. května 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 20. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc-Hejčín).
Dr. Kateřina Falk, vědkyně zabývající se oborem, který zkoumá hmotu a její projevy pomocí metod v laboratořích, nás ponoří do dalších tajů laboratorní astrofyziky.
Jakým způsobem se napodobují procesy a podmínky ve vesmíru v pozemských laboratořích? Je to vůbec možné?
Co jsou lasery a jak fungují? Ve studiu si pomocí malých laserů ukážeme, jak fungují. S jejich pomocí ve velkých laboratořích však uskutečňujeme to, co nemůžeme jinak přesněji určit, protože to pozorovací metody neumožňují – dalekohledy, spektrální přístroje aj.
Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze.
Ve dnech 22. až 24. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci, který tuto kategorii vyhrál také vloni. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 16. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v polských Katovicích.
Host našeho pořadu k nám zavítal z Drážďan z prestižního Helmholz Zentrum Dresden Rossendorf. Je jím fyzik dr. Kateřina Falk. Během rozhovoru se dozvíme, jak se vyvíjela její studia, výzkum i vědecká dráha. Poodhalíme tajemství pojmu laboratorní astrofyzika a některých z témat, kterým se věnuje, například prostředí v okolí planety Jupiter.
Tak by se s nadsázkou a odkazem na kultovní knihu Stopařův průvodce po Galaxii dala charakterizovat letošní olympiáda v Gruzii. Konala se totiž poblíž průsečíku 42. rovnoběžky a 42. poledníku v městě Kutaisi a jeho okolí. Naši mladí astronomové získali celkem tři stříbrné medaile, jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Stříbro vybojovali David Bálek, Tomáš Patsch a Jiří Kohl, bronzovou medaili získal Šimon Bláha a čestné uznání si odvezl Daniel Čtvrtečka.
V dalším díle s dr. Markem Skarkou budeme pokračovat v besedě o vesmíru. Nejprve se ještě na chvíli zastavíme u pulsujících hvězd, jak ovlivnily chápání světa, a jak se podle nich určují vzdálenosti ve vesmíru? Poté se budeme zabývat exoplanetami a jejich výzkumem. Jak se hledají kandidáti a co o tom zkoumá Astronomický ústav v Ondřejově?
V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.
Mgr. Marek Skarka, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR se ve Stelárním oddělení zabývá výzkumem a měřením hvězd a exoplanet. Co to jsou pulsující hvězdy a jaké mají projevy? Jak lze jejich vlastnosti zkoumat? Podíváme se k některým z nich blíže. Astronomové rozlišují tyto hvězdy podle jejich způsobu existence. Budeme tak putovat k zákrytovým hvězdám, cefeidám, hvězdám typu RR Lyrae i jiným objektům a představíme si i některé z nich konkrétně.
Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze.
Ve dnech 11. až 13. května 2022 proběhlo po přestávce způsobené pandemií nemoci Covid-19 opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil Lukáš Linhart z Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku.
V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu.
Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
Ve dnech 23. až 25. března 2022 proběhlo po tříleté přestávce, způsobené pandemií nemoci C-19, opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 15. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v gruzínském městě Kutaisi.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. formou besedy představuje astronomii jako inspiraci pro vědu a umění.
Od antiky po středověk v českých zemích - jak Tycho de Brahe zavítal do Čech a proč? Co v Praze vykonal a čím byl prospěšný Johannesi Keplerovi, který s ním v Praze prodléval? Představí Keplerovu činnost i jeho významné publikace.