Úvodní  >  Související stránky k článku Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Související stránky k článku Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Jiří SrbaSluneční soustava

Uprchlá planetka objevena na periferii Sluneční soustavy

Mezinárodní tým astronomů použil dalekohledy ESO k prozkoumání objektu, který je pozůstatkem primordiální hmoty Sluneční soustavy. Vědci zjistili, že neobvyklé těleso Kuiperova pásu s katalogovým označením 2004 EW95 je značně bohaté na uhlík. Jedná se o první planetku v této vzdálené, chladné oblasti Sluneční soustavy, u které bylo něco takového pozorováno. Tento podivný objekt pravděpodobně vznikl v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a následně byl vypuzen z místa původu do miliardy kilometrů vzdáleného exilu v Kuiperově pásu.

Martin GembecSluneční soustava

HST: měsíc má i třetí největší trpasličí planeta

S objevem měsíce kolem tělesa 2007 OR10 přišel tým Hubbleova vesmírného dalekohledu. Znamená to, že nějakého známého souputníka má většina velkých trpasličích planet. Problém s objevováním měsíců u těchto těles činí vzdálenost. Obíhají totiž daleko, až za dráhou Neptunu. Výjimkou je trpasličí planeta Ceres, ale pokud ji budeme považovat za planetku mezi Marsem a Jupiterem, tak nám ani pro dnešek nebude vadit, že měsíc nemá. Zato tělesa jako je Pluto, Eris, Makemake nebo Haumea měsíce mají a někdy i více, než jeden. Všechna tato tělesa najdeme ve zmiňovaném Edgeworth-Kuiperově pásu za dráhou Neptunu.

Petr ScheirichSluneční soustava

Byla opravdu objevena nová planeta Sluneční soustavy?

Letité rčení říká, že pokud novinový titulek končí otazníkem, tak odpověď na takto vzniklou otázku je „ne“. Pokud by totiž odpověď byla „ano“, titulek by končil vykřičníkem. Na základě studie, kterou zveřejnili astronomové Konstantin Batygin a Mike Brown z California Institute of Technology, nelze vyloučit, že v nejbližších letech za ten titulek vykřičník opravdu umístíme.

Jiří SrbaSluneční soustava

Nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres

Pozorování provedená pomocí spektrografu HARPS na observatoři La Silla v Chile odhalila nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres. Přestože Ceres vypadá při pohledu ze Země jen o málo větší než bod, pečlivá spektroskopická pozorování odraženého světla odhalila nejen očekávané změny způsobené rotací tělesa, ale také zjasňování skvrn na povrchu během dne i další variace. Provedená pozorování tak naznačují, že světlý materiál skvrn je těkavý a odpařuje se působením slunečního záření.

František MartinekSluneční soustava

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia

Dysnomia je jeden doposud známý měsíc trpasličí planety Eris, objevené v roce 2003. V lednu 2005 astronom Mike Brown se svým týmem spolupracovníků uskutečnil upřesňující pozorování Eris prostřednictvím dalekohledu o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Havajské ostrovy a nového naváděcího laserového systému s umělou hvězdou (tzv. systému adaptivní optiky), instalovaného na dalekohledu. V září téhož roku pozoroval Mike Brown čtyři nejjasnější objekty Kuiperova pásu: Pluto, Makemake, Haumea a Eris – u posledního z nich objevil náznak existence měsíce.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »