Úvodní  >  Související stránky k článku Přistane NASA na Jupiterově měsíci Europa?

Související stránky k článku Přistane NASA na Jupiterově měsíci Europa?

Martin GembecSluneční soustava

HST pravděpodobně pozoruje gejzíry na Europě

NASA prezentovala na pondělní tiskové konferenci pravděpodobnou existenci gejzírů tryskajících z povrchu Jupiterova měsíce Europa. Ukazují na to snímky Hubbleova vesmírného dalekohledu, na kterých jsou jasně patrné útvary, které se periodicky zjevují vždy v době, kdy je měsíc před diskem planety. Vědci se domnívají, že jde o vodní gejzíry, vznikající v místech, kde jsou na povrchu měsíce trhliny, kudy proniká voda z oceánu, který se pod ledem nachází. 

Jan HerzigKosmonautika

Sonda JUICE se vydává k Jupiteru: Co přinese první vlajková loď ESA?

Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.

Jan HerzigKosmonautika

První soukromé přistání na Měsíci

V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.

František MartinekSluneční soustava

Čtyři nejnadějnější tělesa pro život ve Sluneční soustavě

Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že přinejmenším některé z těchto ingrediencí existují rovněž jinde ve Sluneční soustavě. Takže kde jsou jiné nejslibnější lokality pro existenci mimozemského života?

Jan HerzigKosmonautika

Psyche: Cesta za tajemstvím kovové planetky

Pokud půjde všechno podle plánu, rozezní se již dnes v 16:19 Kennedyho kosmickým střediskem hluk sedmadvaceti motorů Merlin 1D+ rakety Falcon Heavy. Půjde přitom o jeden z nejočekávanějších startů celého letošního roku, na palubě totiž bude sonda Psyche, která se vydá na dlouhou cestu do hlavního pásu planetek za stejnojmenným tělesem, k planetce číslo 16 Psyche. Pojďte se s námi podívat na to, proč je sonda Psyche tak významná, co se skrývá na její palubě, proč bude zkoumat zrovna tuto planetku i jak bude vypadat její mise.

Dušan MajerSluneční soustava

Čím budeme zkoumat Europu?

Už od chvíle, kdy americká sonda Galileo zjistila, že Jupiterův měsíc Europa má velmi pravděpodobně masivní vodní oceán, stal se z tohoto tělesa o velikosti zhruba našeho Měsíce předmět zájmu všech hledačů mimozemského života. Pokud se potvrdí naše dosavadní odhady, pak Europa obsahuje dvakrát více vody, než kolik máme na Zemi. Přidejme si k tomu několik desítek kilometrů silnou vrstvu ledu, který blokuje škodlivé záření a nebo teplo generované slapovými silami Jupitera a máme tu jednoho z nejžhavějších kandidátů pro vznik života mimo Zemi. Není tedy divu, že v rámci nové kosmické mise bude Europa v centru výzkumných experimentů.

Martin GembecÚkazy

39. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 9. do 1. 10. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno je kromě nepřehlédnutelné Venuše vidět také poměrně jasný Merkur. Aktivita Slunce je středně vysoká. Sonda OSIRIS-Rex doručila pouzdro se vzorky z planetky Bennu. Falcon 9 společnosti SpaceX zaznamenal 200. opakované použití a tři starty z jedné rampy v rozmezí 8 dnů. Československý kosmonaut Vladimír Remek se dožívá 75 let.

František MartinekSluneční soustava

Nové možnosti výzkumu Jupiterova měsíce Europa

Představa průniku vody na povrch měsíce EuropaAutor: NASA/JPL-Caltech Na základě informací získaných pomocí velkého dalekohledu na V. M. Keck Observatory (California Institute of Technology – Caltech) astronomové Mike Brown – známý jako „zabiják Pluta“ vzhledem k objevu těles Kuiperova pásu, což nakonec vedlo k degradování Pluta z kategorie planet a Kevin Hand (Jet Propulsion Laboratory – JPL) nalezli velmi silné důkazy, které potvrzují, že slaná voda z rozsáhlého podpovrchového oceánu na Jupiterově měsíci Europa si opravdu nachází cestu k průniku na povrch.

Daniel KurtinSluneční soustava

Rover Perseverance našel na Marsu organický materiál

Lidé jsou už po staletí fascinováni myšlenkou možnosti života na Marsu. V 19. století dokonce italský astronom Giovanni Schiaparelli ohlásil objev spletité sítě kanálů, které tam podle některých postavili zdejší obyvatelé snažící se přepravovat vodu z polárních čepiček do rovníkových oblastí. Moderní výzkumy však prokázaly, že se na povrchu Marsu žádná kapalná voda nenachází, a ony „kanály“ tak byly pouhou optickou iluzí vyvolanou buď prachovými proudy zformovanými při velkých prachových bouřích, nebo obrovskými údolími a planinami, které ale nebyly kvůli soudobé pozorovací technice dobře rozeznatelné. Přesto další výzkumy ukázaly, že se na povrchu rudé planety před několika miliardami let skutečně nacházely ohromné oceány vody a že se část této vody uchovala do dneška v podzemních jezerech, a tak otázka života na Marsu znovu oživla. Nové stopy navíc přinesl i rover Perseverance.

Jan HerzigExoplanety

Exoplaneta TRAPPIST-1c vypadá jinak, než jsme si mysleli

Dalekohled Jamese Webba, konkrétně jeho přístroj MIRI (Mid-InfraRed Instrument), který se zaměřuje na středně dlouhé infračervené záření, pozoroval hvězdu TRAPPIST 1. Kolem ní obíhá rovnou sedm exoplanet, což z něj činí druhý největší jiný planetární systém co se počtu planet týče. Pozorování proběhlo v době, kdy spolu s hvězdou z pohledu od Země bylo možné vidět i jednu z jejích oběžnic, exoplanetu TRAPPIST-1c. Přesněji řečeno v tu chvíli osvětlenou stranu exoplanety. Když naopak vidět opět nebyla, od hvězdy přicházelo světla méně. Odborně můžeme tuto situaci nazvat jako sekundární zákryt. Během něj se dalekohledu podařilo získat důležitá data o teplotě exoplanety a její atmosféře.

Adam DenkoKosmonautika

Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.  

Jan HerzigSluneční soustava

První test planetární obrany v dějinách: Sonda DART se srazila s měsíčkem Dimorphos

Historicky poprvé proběhl test planetární obrany, i s českým přispěním. Vykonala ho americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) dnes v 1:14 SELČ metodou tzv. kinetického impaktu, kdy se obrovskou rychlostí srazila s asteroidem Dimorphos, který obíhá kolem většího tělesa s názvem Didymos. Test byl plně úspěšný a sonda naprosto přesně strefila cíl. Vědecké poznatky z impaktu vyhodnotí sondy LICIACube, Hera a pozemské teleskopy. Srážka se bezesporu zařadila mezi největší kosmonautické a astronomické události tohoto roku.

Jan HerzigSluneční soustava

NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise

NASA vybrala pro realizaci dvě nové vědecké mise pro výzkum Slunce. Tou první je MUSE: Multi-slit Solar Explorer, a druhou HelioSwarm. Pomohou nám porozumět dynamice Slunce, propojení Země a Slunce a stále se měnícímu vesmírnému prostředí. Poskytnou  tak kritické informace důležité k ochraně astronautů, satelitů a komunikačních systémů, jako je například GPS. Níže si představíme nám dnes známé informace o podobě těchto misí.

Dušan MajerVzdálený vesmír

„Slavná“ černá díra opět ve středu pozornosti

Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Dnes ale nebude řeč o slavné fotografii z loňska, ale o výzkumu, který prováděla kosmická observatoř Chandra. Ta se zaměřila na horké výtrysky směřující z centra galaxie M87 v rentgenovém oboru elektromagnetického záření a přinesla nové zajímavé poznatky.

Martin GembecKosmonautika

Opportunity se neozvala, mise MER končí

Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy, mise Mars Exploration Rover. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně vozítko Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla mise oficiálně ukončena. K tomuto smutnému, ale i slavnostnímu okamžiku, byla v úterý uspořádána tisková konference v prostorách JPL. Byl to pěkný způsob, jak vzdát hold inženýrům, vědcům i manažerům této mimořádně úspěšné mise. Dovolte nám se naposledy ohlédnout za tím, co pro nás, jako redaktory, stejně jako fanoušky výzkumu Marsu, pojem Spirit a Opportunity znamenal.

Martin GembecKosmonautika

InSight vysílá z povrchu Marsu

Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.  Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ

František MartinekKosmonautika

Projekt sondy LUCY k asteroidům dostal zelenou

Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako „Key Decision Point C“ schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.

Martin GembecÚkazy

40. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter mizí v záři Slunce večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na ranní obloze je vidět hlavně kometa 21P. K pozorování vybízí také trpasličí galaxie NGC 6822 ve Střelci. Zemřel Pavel Toufar. Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů svých raket. Chystá se přistání lodi Sojuz a start rakety Falcon 9. Japonci stále úspěšně pokračují v misi u planetky Ryugu. Před 60 roky vznikla NASA a před 10 lety jsme poprvé poznali skoro celý povrch Merkuru.

František MartinekKosmonautika

Parker Solar Probe: Dotknout se Slunce

V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy z minimální vzdálenosti šesti milionů kilometrů. Mise je naplánována celkem na 24 průletů kolem Slunce: ty první budou ve větších vzdálenostech a sonda se bude ke Slunci postupně přibližovat. Výzkum je součástí programu NASA s názvem „Život s hvězdou“.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »