Co všechno mají Češi a Slováci společného s vesmírem? Co nebo koho jsme kdy ke hvězdám vyslali? A jak se podílíme na celosvětovém výzkumu? Nový dokumentární cyklus mapuje cestu našich nadšenců i odborníků od úplných počátků bádání až po současnost.
Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.
Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný. Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 2. do 5. 3. 2023. Měsíc bude dorůstat od první čtvrti k úplňku. Na večerní obloze dojde ke konjunkci jasných planet – Venuše a Jupiteru. Mars bude v konjunkci s Měsícem. Aktivita Slunce je zvýšená. Kolem 3. března nastávají záblesky geostacionárních družic. K ISS odstartuje nová dlouhodobá posádka – mise Crew 6. Zároveň je na cestě také kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22 čímž si posádka stávající lodi prodlouží pobyt na víc než rok. Před 45 lety se do vesmíru vydal na palubě Sojuzu 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Před 100 lety se narodil známý britský astronom Sir Patrick Moore.
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.
V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.
Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.
Přehled událostí na obloze od 26. 2. do 4. 3. 2018. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nad jihozápadem je Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Vozky. Falcon 9 z Kalifornie odstartoval úspěšně a podařilo se i dovézt do přístavu aerodynamické kryty. Druhý Falcon z Floridy má na poslední chvíli odklad na neurčito, H-IIA v Japonsku asi dva dny kvli počasí. Z ISS se vrátí část posádky v lodi Sojuz MS-06. Z Floridy má letět raketa Atlas V s družicí GOES-S. Před čtyřiceti lety odstartoval ke stanici Saljut 6 Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem. V Brně k tomu chystají vzpomínkovou akci.
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3. Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS. Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.
Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.
Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
Právě vyšla nová kniha, která v naší literatuře velmi chyběla. Je to monografie Doc. Ing. Vladimíra Daňka, Csc . z Leteckého ústavu FSI VUT v Brně, která se zabývá velmi komplexně problematikou kosmických letů. Knihu lze doporučit všem vážným zájemcům o kosmonautiku. Více.
Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe. Jejím hlavním cílem bude porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země vážné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné el. sítě, chyby v polohách GPS atd. Aby sonda byla úspěšná, musí se rekordně přiblížit ke Slunci!
Před šedesáti lety zahájila družice Sputnik 1 kosmickou éru lidstva. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy připravila v Planetáriu Praha sérii akcí, které mají tuto událost připomenout a zároveň ukázat perspektivy současné kosmonautiky. V rámci festivalu přijedou do Prahy výkonný ředitel pro komunikaci agentury Roskosmos Igor Burenkov, bývalý kosmonaut a nyní výkonný ředitel Roskosmosu pro pilotované lety Sergej Krikaljov, kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko a astronautka Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger.
Zájemci o vesmírné technologie a navigační systémy budou moci již podruhé navštívit jinak veřejnosti nepřístupné prostory sídla GSA, tedy Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém. Letošní ročník Dní otevřených dveří se zaměří na vesmír a účast českých podniků na jeho výzkumu a využití vesmírných technologií. Akce začíná v pátek 2. prosince, kdy je pro školy připraven speciální seminář s názvem „Satelitní navigace + Evropa = GSA“. V sobotu 3. prosince se na přednášky o různých tématech může těšit široká veřejnost: dozví se například o využití satelitní navigace v letectví či o GSA jako centru evropské satelitní navigace.
Brno se připravuje na výjimečnou, vesmírnou návštěvu. Ve středu 5. října do našeho města zavítají hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Za několik málo hodin stihnou otevřít novou expozici na Hvězdárně a planetáriu Brno, prohlédnout si město a setkat se s veřejností.
Ve dnech 29. června až 3. července bude Praha hostit mezinárodní sympozium s názvem Humans in Space zaměřené na problematiku přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a s tím souvisejícího výzkumu a techniky. Sympozium pořádá Mezinárodní astronautická akademie (IAA) společně s Českou kosmickou kanceláří (CSO).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra
