Související stránky k článku Tančící skřítci a blesková činnost mateřské bouřky
Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to nejběžnější typ Blue starter.
V noci z 5. na 6. července 2015 se od severozápadu nasouvala přes Německo k českým hranicím silná bouřková masa typu MCS, která pro potěchu všech fotografů přinesla velmi divoké blýskající se scenérie a dovolilal tak vytvořit hned několika unikátním záznamům, nesmírně bodujícím na sociálních sítích. Ostatně úchvatný záběr pořídil Josef Jíra ze Západočeské pobočky ČAS, který si můřete prohlédnout v následujícím článku. Bouřky zasáhly jen západní hranice Česka, což ovšem při jejich síle a kadenci blesků CG+ (tedy blesků mezi mrakem a zemí) dovolilo zaznamenat něco ještě vzácnějšího - jasné nadoblačné blesky typu Red Sprites, tedy lidově česky "Rudé skřítky" nebo "Rudé přízraky".
Bouřková sezóna v roce 2017 byla po celé Evropě velmi produktivní. V některých případech byly bouře doprovázeny extrémními jevy víc než obvykle. Silné bouře se projevily také na produkci nadoblačných blesků, kterých u nás bylo tento rok zaznamenáno nejvíce v historii. V tomto článku si tak můžeme zodpovědět několik otázek a rad, jak tyto prchavé jevy nejlépe pozorovat.
Prchavé nadoblačné blesky (zkratkou TLE) jsou stále poměrně velkou záhadou. K jejich pochopení může pomoci zejména co nejvíce kvalitních pozorování. Zachytit nadoblačné blesky fotograficky je ale poměrně složitá záležitost, a pokud se k fotografování nepoužívá kamera s PC a programem UFO Capture, jedná se spíše o slepou loterii. Jak tedy uspět při fotografování těchto úkazů?
Red sprites.Autor: Martin PopekNová pozorovací sezóna nadoblačných blesků (TLE) nad střední Evropou se již pomalu přibližuje. Období květen až záři jsou pro zachycení těchto úkazů nejvhodnější, ale jak jsem se přesvědčil v minulé sezoně, jde zachytit TLE i v prosinci. Nad střední Evropou vládne zima, ale je zde možnost zachytit velmi vzdálené TLE z bouří nad jižní Evropou. Největší překážkou v zimním období bývá počasí a letošní zima se v tomto skutečně vyřádila. A jaká byla minulá sezóna? Myslím, že se skutečně vydařila. Kamery zachytily 253 TLE v 38 aktivních bouřkových systémech.
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem fotografům nevídané možnosti a hlubokou inspiraci. Bouřky, barevné jevy v atmosféře, ale i momentky s hvězdným nebem – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem letošního ročníku tradiční a populární mokerské fotosoutěže o velmi pěkné ceny dodané partnery zvučných jmen. Organizátoři věří, že se opět sejdou snímky z blízka i daleka, které pestře předvedou krásu i divokost přírody kolem nás.
Na astro.cz vychází od července 2014 seriál s názvem „Výzkumy v ASU AV ČR“. Jsou v něm prezentovány výsledky práce profesionálních astronomů z Akademie věd. Články píše jeden z nich, doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D. Zeptali jsme se, jak to všechno vzniklo, jestli je z čeho vybírat a jestli není někdy těžké porozumět práci kolegů.
Podobně jako noční svítící oblaka jsou často doménou pozorování astronomů, také u nadoblačných blesků jsme si již zvykli, že jsou k vidění pomocí citlivých kamer vhodných i třeba na sledování meteorů. Proto dnes děláme výjimku v čistě astronomickém zpravodajství a v článku Martina Popka se podíváme na vzácný úkaz ve vysoké atmosféře – tygří elfy. Tato zvláštní odrůda nadoblačných blesků typu ELVES byla objevena až v roce 2013. Jak už název napovídá, úkaz na první pohled vypadá jako obloha zasažená tygřími drápy. Vodorovné čáry jsou vlastně hustotní vlny v atmosféře. Tzv. atmosférické gravitační vlny jsou viditelné buď díky světelnému záření atmosféry (airglow), nebo jako v případě tygřích elfů díky silnému blesku provázenému obřím světelným kruhem – elfem.
Planetárium Ostrava, tak jako další kulturní a vzdělávací instituce v tomto období, musí být částečně nebo úplně uzavřeno, podle toho jaký stupeň epidemiologického nebezpečí je vyhlášen. Nechceme však s našimi návštěvníky ztratit kontakt, proto se snažíme dávat o sobě vědět na dnes velmi rozšířených sociálních sítích.
Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.
Psal se 11. srpen 2008 a nad Českou republikou byl pozorován první nadoblačný blesk. Rudé skřítky (Red sprites) tehdy zaznamenala vysokocitlivá kamera na hvězdárně Kunžák. Cílené pozorování nadoblačných blesků, pomocí vysokocitlivé kamery Watec 902H2 Ultimate, jsem začal 15. května 2011 v obci Nýdek. Během prvního roku pozorování se povedlo zachytit 161 nadoblačných blesků a bylo jasné, že tato metoda je velmi úspěšná! Navíc výhodou je, že detekční program UfoCapture vytvoří kromě klasického snímku i video, na kterém je vidět průběh celého úkazu. Program UfoAnalyzer pak dokáže, pomocí dalších souborů vytvořených programem UfoCapture, vyhodnotit pozici nadoblačných blesků a jejich některé další parametry. Zatímco klasická fotografie nadoblačných blesků je spíše jen náhodný a vzácný úlovek, tak pozorování pomocí vysokocitlívých kamer mohou mít svou hodnotu pro další zpracování v statistikách a vědeckých pracích. Po osmi letech zkušeností s tímto trochu atypickým lovem bouři jsem v tomto článku shrnul, jak na lov tohoto neznámého a málo prozkoumaného typu úkazu v zemské atmosféře.
Jedním z nejznámějších velkých dalekohledů je metrový dobson doktora Hanßgena, který bývá k vidění na německém setkání Herzberger Teleskop Treffen. Podobně velký dalekohled, o průměru 90 cm, se občas vyskytne na vrcholku rakouských Alp na Edelweißspitze, kam jej vozívá jeden německý amatérský astronom. Mimochodem tímto přístrojem spatřilo i několik Čechů loni na podzim kometu 2I/Borisov, patrně jako jedni z mála na světě. V Česku se můžeme také setkat s opravdu velkými amatérskými dalekohledy. Například v Klubu astronomů Liberecka nedávno jeden z jeho členů prezentoval Taurus Izerinus o průměru 50 cm. To však vyprovokovalo kolegu a splnil si svůj dávný sen, když pořídil dalekohled dobsonova typu o průměru 95 cm.
Kataklyzmické proměnné hvězdy jsou význačnou a zajímavou skupinou proměnných hvězd se společným jmenovatelem, jímž je přítomnost kompaktní komponenty (nejčastěji bílého trpaslíka) v těsném dvojhvězdném systému. Skupina astrofyziky vysokých energií stelárního oddělení AsÚ se kataklyzmickými proměnnými zabývá již delší dobu. Ve svém článku shrnuje Vojtěch Šimon studium jedné z nich – proměnné V1223 Sgr.
Elfovia, Sprity, Trollovia… ako začať? Toto je len niekoľko pomenovaní nadoblačných bleskov, ktorých spoločný akronym je TLE ( Transient Luminous Event ), teda prechodné svetelné udalosti. Opticky boli zaznamenané až v roku 1989 z univerzity v Minnesote, vďaka pokročilej CCD video technike. Niet ale pochýb, že boli pozorované už v dávnych dobách a videli ich, aj keď len na krátky okamih aj naši predkovia no bez riadnej foto alebo video dokumentácie zostávali TLE tajomnými a teoretickými javmi, o ktorých sa len opatrne hovorilo. Otáznik zostáva aj pri pohľade na zadnú stranu medených mincí. Ako sa im podarilo vyraziť ich podobu už niekedy v rokoch 350 až 200 pred naším letopočtom si môžeme zatiaľ len myslieť, no ich vizuálna podoba sa určite zhoduje, už dnes zdokumentovanými TLE
Každoročně můžeme na soumrakové letní obloze pozorovat vzácný typ oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře. Jev, který si v posledních letech našel vděčné diváky i fotografy, byl poprvé pozorován v červnu před 133 lety. Shrňme si četnost pozorování těchto oblaků z ČR za poslední roky, připojme pár nevšedních tipů na jejich pozorování a fotografování. Budou se vám hodit i brýle s barevnými filtry pro sledování 3D snímků.
S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.
Chcete se podívat opravdu velkým hvězdářským dalekohledem na objekty vzdáleného vesmíru zdobící podzimní oblohu? Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni pro vás připravily na pátek 23. září veřejné pozorování v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.
Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ.
Na přelomu letošního ledna a února budeme mít zajímavou příležitost podívat se během druhé poloviny noci, respektive v průběhu svítání, hned na všech pět očima viditelných planet naší Sluneční soustavy. Tímto seskupením Jupitera, Marsu, Saturnu, Venuše a Merkuru bude navíc den po dni procházet couvající srpek Měsíce, blížící se k novu.
