Související stránky k článku V roce 2017 se těšte na pozoruhodné nebeské úkazy!
Rok 2019 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Měsíc se dvakrát zbarvil do oranžova v zemském stínu, v prvním případě do něj dokonce viditelně narazil asteroid. Na slunovrat se na českém nebi rozzářila rekordně rozsáhlá noční svítící oblaka. Ti největší nadšenci uzřeli fantastické úplné zatmění Slunce nad chilskou pouští Atacama a v listopadu pak šťastlivci mimo zónu zrádné oblačnosti pozorovali vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Rok následující neslibuje dechberoucí zatmění, nebo přechody planet. Máme čekat spíš útlum krásných jevů? Rozhodně ne: I v roce 2020 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné či dokonce mimořádně vzácné astronomické úkazy, z nichž jeden bude doslova úkazem staletí!
Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky na červnové obloze. Vzácné podmínky měly i srpnové Perseidy, v září se nakrátko ukázalo všech 5 nejjasnějších planet a konec roku nabídl jeden z nejbližších průletů komety kolem Země v historii lidstva. Může tohle něco přebít? Vězte, že ano: I v roce 2019 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné ale i vzácné astronomické úkazy!
Nestává se často, aby byly na obloze viditelné hned čtyři jasné komety, které lze za bezměsíčné noci pozorovat i běžným triedrem 10×50. Události posledních dnů však stojí za to si krátce připomenout. Naši pozornost si nyní zaslouží především dvě komety viditelné nejvýše až za ranního svítání. Zbývající dvě komety jsou samozřejmě 41P a 2015 V2, ale musíme teď přečkat období úplňku, který je dost „maže z oblohy“.
V současném roce dojde k nesmírně příznivému návratu periodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která by nám v dubnu mohla nabídnout opravdu pozoruhodnou kometární podívanou, a tak nadšenci i profesionálové po celém světě tuto velmi zajímavou kometu budou chtít co nejpodrobněji sledovat. Zapojit se můžete i vy, ale jak vlastně na to? K tomu vám pomůže zevrubný průvodce po kometách a jejich pozorování z dílny Jakuba Černého ze Společnosti pro meziplanetární hmotu. Jde o úžasný počin, neboť právě letos je taková publikace zapotřebí více než kdy jindy.
Ačkoliv stále vizuálně slabá, je kometa C/2015 V2 Johnson četně fotografovaná. Proč? Je nesmírně fotogenická a zároveň je pozorovatelná čím dál lépe, prakticky celou noc v souhvězdí Herkula. Především je cílem fotografů pro svůj nezvykle zakroucený ohon, jehož směr i tvar se postupně mění, jak se kometa na své dráze natáčí vůči Zemi. Kometa Johnson pozvolna zjasňuje a na přelomu května a června bude nejvýraznější - viditelná v malých triedrech. Fotit se tedy bude dát ještě snáze; zejména v době, kdy bude přestupovat z Pastýře do Panny. Už nyní do redakce dorazilo několik snímků, těšíme se na další!
Letos budeme moci na obloze opět spatřit kometu nesoucí jméno československých astronomů. Naposledy tu byla na podzim v roce 2011, kdy jsme ji mohli pozorovat před průletem kolem Slunce. Nyní má opět velice příznivý návrat a začátkem února ji budeme moci spatřit jako jasný objekt noční oblohy triedrem nebo malým dalekohledem. Nejlépe viditelná bude k ránu, když bude na cestě pryč od Slunce prolétat v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu km. Při tomto přiblížení bude nejjasnější. I když se vrací ke Slunci každých 5¼ roku, podobně příznivý návrat v tomto století už nenastane.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos velmi příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na noc ze 14. na 15. prosince, tedy v době, kdy nebude rušit svým svitem Měsíc. Pozorovat se vyplatí zejména v pátek 15. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří na nebi daleko od měst produkujících rušivé světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině. Za celou noc pozorovatel napočítá až 1000 meteorů.
Pohádkově zasněžená krajina Oravské Lesné na Slovensku nabádá k lecčemu. Nejhlubší moderní tradice láká Slováky, ale i Čechy k vysněným bílým Vánocům, oslavám příchodu nového roku a neposledně pochopitelně ke všem zimním sportům a radovánkám. Orava je ale také oblast s výhledy k noční obloze, neboť zde není zas až taková přemíra škodlivého světelného znečištění. A tak není divu, že i přes ne úplně skvělé počasí se stala centrem k zachycení jednoho poměrně vzácného nebeského divadla. Každoroční meteorický roj Kvadrantidy vyvrcholil právě v období nezvyklého zeslábnutí Betelgeuze, jedné z nejjasnějších hvězd oblohy, ležící „v rameni“ pověstného souhvězdí Orionu. Fotografii dnes publikovala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne.
V úterý 12. května 2020 publikovala NASA tzv. Astronomický snímek dne "Lyrid Meteors from the Constellation Lyra" (Lyridy z Lyry), který vyobrazuje maximum méně známého každoročního dubnového roje z "Čáslavské zátoky" Sečské přehrady. Na obrázku fotografa Petra Horálka je vidět kromě 29 meteorů také letní úsek Mléčné dráhy, jasné hvězdy Vega nebo Altair a samozřejmě klidná hladina Seče. Sečská přehrada se tak stala oficiálně nejfrekventovanějším místem naší krajiny, které se objevilo ve výběru prestižního Astronomického snímku dne NASA.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 1. do 17. 1. 2021. Měsíc bude v novu. Většina planet je úhlově blízko Slunci, jediné dobře viditelné jsou Mars a Uran večer vysoko nad jihem a Neptun nad jihozápadem. První start roku 2021 byl úspěšný, když Falcon 9 vynesl družici Türksat 5A. Očekáváme přistání nákladního Dragonu, test Starship i nějaké starty raket. Před 35 lety při příletu Voyageru 2 k Uranu byly objevovány jeho nové malé měsíčky.
Před třemi roky upozornili astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty ASU na novou větev meteorického roje Taurid, v níž se mohou nacházet stometrová tělesa na dráze potenciálně kolizní se Zemí. Zaznamenané případy bolidů byly podrobeny podrobné analýze fragmentace a bylo odvozeno, že celkově jsou Tauridy velmi křehkými tělesy.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která byla mimo jiné objevena i československým astronomem Ľuborem Kresákem (později slovenským profesorem astronomie) se Skalnatého plesa v roce 1951, nabízí v březnu a dubnu 2017 svůj nejpříznivější návrat na pozemské obloze za posledních 200 roků. Letí v souhvězdích, která se dostávají ve střední Evropě velmi vysoko nad obzor a je viditelná praktivky celou noc. Ačkoliv není vidět očima, nýbrž až malými dalekohledy, stále si zasluhuje svou pozornost, a té se jí dostává od mnoha fotografů. Navíc není vyloučeno, že skokově zjasní. Uvidíme... Každopádně vám děkujeme za vaše snímky a těšíme se na další! Nenechte si také ujít pozorovací kampaň Společnosti pro meziplanetární hmotu.
Na vlně současného pestrého připomínání 30letého výročí Sametové revoluce 17. listopadu 1989 bychom rádi doplnili, že nejen na Národní třídě v Praze toho dne probíhaly pamětihodné události. Revoluční rok 1989 přinesl i dva velmi pěkné a dosti vzácné nebeské úkazy, z nichž jeden shodou okolností proběhl právě v kýžený revoluční den 17. listopadu. Lidé, kteří se zrovna neúčastnili demonstračních aktivit, mohli uzřít toho večera jasnou a na československé poměry dosti vzácnou polární záři.
Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v poslední čtvrti a bude ubývat k novu. Večer pomalu končí období viditelnosti Jupiteru a pokračuje představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální pozorovat Neptun a pomalu vylézá Uran. Slunce bylo i úplně beze skvrn, tak jak to bude dál? Čína vyzkoušela novou verzi rakety Dlouhý pochod a americká raketa Atlas V vynesla další vojenskou družici.
Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur v ranních hodinách na přelomu září a října. Srpen přinese dva superúplňky a přestože druhý z nich budeme nazývat modrým, Měsíc při něm bude bílý, maximálně načervenalý při obzoru. Během svátečního říjnového úplňku proběhne částečné zatmění Měsíce. Podzimní oblohu opět ozdobí vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S blížícím se závěrem roku rozzáří oblohu tradiční přírodní ohňostroj – meteorický roj Geminid, pro jehož pozorování budou v roce 2023 ideální podmínky.
Již v první polovině ledna roku 2020 se nad naším územím odehrají dva nebeské úkazy. V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Ten se pak o necelý týden později, v pátek 10. ledna večer, naopak stane centrem pozornosti v době polostínového zatmění, které tentokrát bude očima pozorovatelné.
