Je v IC 1396 nějaký strašák? Části plynových a prachových mračen v této hvězdotvorné oblasti mohou někomu připomínat téměř člověka, ale jiní je nazývají mlhovinou Sloní chobot? Jediný opravdový strašák je tady ovšem ta jasná mladá hvězda, která je naštěstí dost daleko od...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
IC 1396 je úžasná emisní mlhovina, která směšuje zářící kosmický plyn a tmavá prachová mračna ve vysokém a odlehlém souhvězdí Kefea. Tato hvězdotvorná oblast se prostírá na stovkách světelných let, takže na obloze zabírá přes 3 stupně, přestože je skoro 3000 světelných let daleko od...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti, některými označované jako mlhovina Sloní chobot, mohou nabývat netušených forem, někdy skoro lidských. Jediným opravdovým strašidlem je tam jasná mladá hvězda, naštěstí dost daleko...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen v této oblasti vznikání hvězd, někdy též nazývané mlhovina Sloní chobot, zdánlivě nabývají zlověstných, někdy skoro lidských forem. Jediným skutečným strašidlem je tady jasná, mladá hvězda, naštěstí dosti daleko...
Je v IC 1396 nějaký strašák? Části plynových a prachových mračen v této hvězdotvorné oblasti mohou někomu připomínat téměř člověka, ale jiní je nazývají mlhovinou Sloní chobot? Jediný opravdový strašák je tady ovšem ta jasná mladá hvězda, která je naštěstí dost daleko od...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
IC 1396 je úžasná emisní mlhovina, která směšuje zářící kosmický plyn a tmavá prachová mračna ve vysokém a odlehlém souhvězdí Kefea. Tato hvězdotvorná oblast se prostírá na stovkách světelných let, takže na obloze zabírá přes 3 stupně, přestože je skoro 3000 světelných let daleko od...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti, některými označované jako mlhovina Sloní chobot, mohou nabývat netušených forem, někdy skoro lidských. Jediným opravdovým strašidlem je tam jasná mladá hvězda, naštěstí dost daleko...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen v této oblasti vznikání hvězd, někdy též nazývané mlhovina Sloní chobot, zdánlivě nabývají zlověstných, někdy skoro lidských forem. Jediným skutečným strašidlem je tady jasná, mladá hvězda, naštěstí dosti daleko...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
